Karta Opencard městu nepřinese zisk ani v případě, že by se zpoplatnila. Většinu příjmů z Opencard „shrábne“ totiž jediná firma – Haguess.
PRAHA Velká „dojná kráva“ pro firmy spřízněné s magistrátem – i tak by se podle forenzního auditu dal ve zkratce charakterizovat projekt pražské karty Opencard. Teprve z informací z kompletního auditu, který mají LN k dispozici, vyplývá, jak moc se při realizaci projektu čarovalo s přidělováním zakázek. Toto „šmelení“ ovšem nepřineslo žádné výhody městu, nýbrž hlavně jediné společnosti – firmě Haguess.
Auditoři například poukázali na to, že město i dopravní podnik platí společnosti Haguess licenční poplatek za každou evidovanou kartu bez ohledu na to, zda je karta aktivní nebo nikoliv.
Smlouvy byly upravovány i v době, kdy si karty kvůli zvýhodněnému ročnímu kuponu na MHD pořizovalo nejvíce lidí. Šlo o období od srpna 2008 do ledna 2009. „Takto významná nová emise vedla odbor informatiky k tomu, že sjednal s firmou Haguess v tomto období vyšší smluvní ceny za služby poskytnuté správcem Pražského kartového centra (firmou Haguess),“ uvádí audit. Společnost Haguess měla do získání zakázky na Opencard roční obrat 20 milionů korun. Po přidělení zakázky se roční obrat podle dostupných informací zvýšil na 3 miliardy.
Naprostá většina kontraktů byla podle závěrů auditu uzavřena bez veřejné soutěže. Neprůhledné smluvní vztahy s firmou Haguess také způsobují, že náklady projektu Opencard dále bezdůvodně rostou a významně projekt prodražují. Audit také ukazuje, jak účelově se kontrakty přidělovaly, a nejedná se jen o firmu Haguess. Magistrátní odbor informatiky má například právo bez vědomí Rady hlavního města rozdělovat zakázky do dvou milionů korun.
Zakázky šité konkrétním firmám na míru byly proto často rozděleny tak, aby výsledná cena nepřekročila 2 miliony korun a nemuselo být vypsáno výběrové řízení. Některé firmy, například slovenská poradenská společnost Axcode či právní kancelář Řanda Havel Legal, získaly od města dokonce sedm takto účelově podlimitních kontraktů. Takový postup je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
Pochybnosti budí také lidé, kteří figurují ve vedení firmy Haguess. Kromě Petra Slezáka a Jaroslava Turka, kteří jsou hned ve dvou firmách spojených s Opencard, je to jméno Tomáše Traxlera. Ten sedí v dozorčí radě společnosti Haguess od října 2006. Na konci 90. let stanul Traxler před soudem jako někdejší ředitel vnitropodnikové banky slušovického agrokombinátu (spolu s předsedou kombinátu Františkem Čubou a Pavlem Drhou, který vedl transformované družstvo). Obžaloba tvrdila, že banka neoprávněně poskytovala služby i klientům, kteří nebyli členy družstva. Traxler byl však později obvinění zproštěn a vyslechl si osvobozující verdikt.
Vedení společnosti Haguess s médii nekomunikuje přímo ani přes svou PR agenturu. LN se jej proto nepodařilo kontaktovat.
***
Město platí licenční poplatek za každou evidovanou kartu bez ohledu na to, zda je aktivní nebo nikoliv.
Opencard: kam odtekly peníze
Stamiliony za vedlejší služby Více než čtvrtinu všech výdajů z celkových 888 milionů spolkly vedlejší služby. Za dozor projektu, projektové služby, konzultační služby, ekonomické studie, právní služby a marketingové studie město a dopravní podnik vyplatily 240,1 milionu korun. Magistrát dal na zmíněné činnosti 90,9 milionu korun. Dopravní podnik 149,2 milionu.
Účelově rozdělené zakázky Zakázky byly často rozděleny tak, aby výsledná cena nepřekročila 2 miliony korun, a magistrát nemusel vypisovat výběrové řízení. Některé firmy, například slovenská poradenská společnost Axcode či právní kancelář Řanda Havel Legal, získaly od města dokonce sedm takto účelově podlimitních zakázek.
Plat 24 000 denně Zaměstnanci konzultačních, marketingových či poradenských firem pobírali neúměrně velké platy. Společnost PADCOM, která magistrátu zajišťovala konzultační služby, si například účtovala 24 tisíc korun za denní práci jednoho svého experta. Firmy zabývající se projektovým řízením hodnotily práci svých lidí hodinovou sazbou v rozmezí 1600 až 2200 korun.
Chyběl manažer Auditoři projektu tvrdí, že tyto peníze by magistrát nemusel rozdat, kdyby měl projekt Opencard svého vlastního projektového manažera. Město by pak nemuselo najímat tolik externích firem.
