Když nám Praha zaplatí 150 milionů, které nám dluží, nemusí ji Opencard stát už nic, říká v exkluzivním rozhovoru pro LN Jaroslav Turek, který se přihlásil coby stoprocentní majitel firmy Haguess.
* LN Teprve minulý týden jste se přihlásil k tomu, že jste stoprocentním vlastníkem firmy Haguess, která má akcie na doručitele. Můžeme ty akcie vidět?
Akcie mám samozřejmě v trezoru, ty tady nemám. Mám je navíc na několika místech. Pan primátor Bém mě vyzval, abych strukturu společnosti rozkryl, vyšel jsem mu vstříc. Svolal jsem valnou hromadu, jejímž jediným bodem je změna akcií z akcií na majitele na akcie na jméno. Čili se tam s těmi akciemi budu muset ukázat a převést je.
* LN Chtěli jsme je vidět proto, že bez nich můžeme prohlásit, že jsme majiteli akcií Haguess my, udělat rozhovor se sebou a bude to mít stejnou validitu...
Nevím, jak bych to mohl lépe dokázat. Asi by mi ty akcie nikdo do ruky nedal, kdybych je neměl, protože nějakou hodnotu mají.
* LN Kromě Haguess jste i předsedou dozorčí rady firmy Allshare. Ta dělala pro Prahu byznys plán celému projektu Opencard a de facto předvybrala Haguess, aby ten projekt dělala ona. Takže jste vybral sám sebe?
Rada a zastupitelstvo hlavního města rozhodly a daly firmě Allshare zadání na to, aby vybudovala matematický model, se kterým bude možné sehrát hry typu, jak to nastavit, aby to bylo profitabilní. My jsme prostě dodali něco, co mělo sloužit městu, aby se takový byznys plán sestavil. A skutečně se podle mého názoru i sestavil.
* LN A zřejmě čirou náhodou vaší firmě Allshare vyšel model tak, že jeho nejvhodnějším plnitelem byla vaše firma Haguess...
My jsme s Allshare byli dodavatelem tohoto modelu. Allshare vypracoval deset výpočtových modelů. Ty modely ale nijak nesouvisí s technologickým plněním dodávky.
* LN Firma Haguess byla od roku 1996 až do 1. října 2006 společností s ručením omezeným. Teprve na začátku října 2006 požádal Haguess o změnu na společnost s akciemi na doručitele, u které je téměř nemožné dohledat vlastníka. 22. října 2006 byly komunální volby a hned 27. října -tedy ještě před ustavením nové městské rady - byla podepsána první smlouva mezi Prahou a Haguess. Proč jste se vůbec po deseti letech rozhodli změnit právní formu společnosti?
To je jednoduché. Eseróčko, které dělá takto veliké projekty, mi nepřipadalo dostatečně velkou garancí pro město, a proto jsem se rozhodl, že změním formu z s. r. o. na formu akciové společnosti. A teď se mě zeptáte, proč jsem zvolil akcie na majitele. Hele, v tom vůbec nic nehledejte. Prostě to byla a je legální forma držení akcií. V tu chvíli mi to přišlo bezpečné pro mě, pro rodinu. Když se jaksi mé jméno nebude objevovat. Vy jste tu jmenoval nějaký sled dat. My ale to výběrové řízení vyhráli dříve, než jsem tu formu měnil. Že se smlouvy podepisovaly návazně, s tím nemá co dělat. To je nějaký proces, který tam je. Znovu říkám, že jsem majitel a nikdy to nebylo jinak.
* LN Výběrové řízení jste tedy vyhráli v době, kdy magistrát ovládala ODS v čele s Pavlem Bémem, smlouvy jste podepisovali těsně po volbách, ve kterých zvítězila Bémova ODS. I mezi samotnými občanskými demokraty se říká, že v té době se žádný velký obchod v Praze neobešel bez Bémova přítele a podnikatele Romana Janouška. I politici spekulují, že se právní forma Haguess mohla tehdy narychlo změnit proto, aby do firmy mohl někdo vstoupit, zůstat utajený a vyinkasovat peníze. V té souvislosti padá právě Janouškovo jméno...
Nevím, co bych vám k tomu řekl. Pan Janoušek nemá podíl v naší společnosti. Potkal jsem ho víckrát na společenských akcích, potkal jsem ho na golfu. Protože on je vášnivý golfista a já těžký amatér, tak on chodil v jiných flightech (golfová skupina - pozn. red.), takže jsme spolu poseděli třeba po turnaji. Známe se, ano, vím, kdo je pan Janoušek. Ale ve firmě Haguess nikdy nebyl.
* LN Podobně jako o Janouškovi se v souvislosti s Haguess spekuluje také o bývalém řediteli magistrátu Prahy Pavlu Ťahanovi, což byl prý „Bémův člověk“. Jaký máte vztah s ním a má Ťahan s Haguess něco společného?
S Pavlem Ťahanem se od jedenácti let potácíme v loděnici na Smíchově. Snažíme se předstírat, že umíme veslovat. Známe se tedy skutečně asi sto let. Pan Ťahan je můj přítel z dětství. Sportovali jsme spolu i vrcholově, on je o dva roky mladší, takže když jsem byl na mistrovství světa, on tam byl ve stejné disciplíně později také, parchant jeden byl o jedno místo lepší než já dříve. S Opencard mi ale ani pomoci nemohl, to už na magistrátu dávno nebyl. A s Haguess nemá nic společného.
* LN V pražské ODS zuří boj mezi skupinou okolo Pavla Béma a lidmi z okolí jeho náměstka Rudolfa Blažka. Obě strany se od vás shodně distancují s tím, že se s vámi vůbec nevídaly. Shodně tvrdí, že jste prý jednal maximálně kvůli Opencard s odvolaným ředitelem odboru informatiky Krausem. Skutečně jste o takto velkém, mnohasetmilionovém projektu s politiky vůbec nemluvil?
S panem Blažkem jsem se potkal v době, kdy se projekt uváděl do života a řešilo se v této souvislosti tiskové prohlášení. To byl jediný okamžik, kdy jsem toho pána potkal. A neměl jsem ani důvod se s ním dál potkávat. Proč? Já nejsem politik, já jsem podnikatel. A ani nejsem manažer, který by ty věci přímo realizoval. S panem Krausem jsem se potkal milionkrát. Protože v posledním roce a půl nám začaly váznout vztahy. Začaly vznikat jakési dluhy, nezaplacené vůči naší společnosti. A to jsem řešil. Od poloviny roku 2008 už nebyly dávány pokyny ze strany vedení projektu. Současně se také zastavilo financování. Provoz se nám sice hradil, ale naše licenční nároky nebyly vypořádány. 317 milionů jsme dostali a 150 milionů nám město ještě dluží.
* LN Člověk ale nemusí být detektiv, aby věděl, že u takto velkých zakázek se v Praze nikdo kontaktům s politiky nevyhne...
Jak vidíte, mně se to podařilo. Sám říkáte, že se ke mně nikdo nehlásí. Ani není důvod.
* LN V roce 2009 Haguess změnil počet akcií. Původních dvě stě akcií po deseti tisících korun jste navýšili o dalších dvě stě po deseti tisících a dalších osmdesát po sto tisících. Podobné operace se někdy dělají, když do firmy vstupuje někdo další. Pokud tvrdíte, že jste jediným vlastníkem, proč jste chtěl mít v ruce více papírů?
Nestává se to, jen když vstupuje někdo jiný. Důvodem je, že musíme investovat do technologií, rozvíjet je. Když nám váznou příjmy z města, tak jsem musel sáhnout do kasy a ty peníze do firmy vložil do základního jmění, abychom mohli společnost a projekt dále rozvíjet. Samozřejmě panují i názory, že se celý systém vybudoval za peníze města. To není vůbec žádná pravda. Vydělané peníze jsme používali na rozvoj systému a služeb.
* LN Magistrát Prahy uvádí, že projekt Opencard stál do této chvíle 888 milionů korun. Jaký byl z té částky zisk vaší firmy?
Za čtyři roky jsme z této zakázky měli obrat 317 milionů korun, což je velmi pěkná částka. Po dobu toho projektu se měnil stav našeho personálu, v tomto okamžiku máme sedmdesát lidí, kteří trvale pracují na rozvoji tohoto systému. Těch 317 milionů tedy není čistý zisk, to je jen výnos z fakturace. Ale proti tomu jsme měli spoustu nákladů. Čistý zisk byl 32,4 milionu za čtyři roky. To je méně než deset milionů ročně. Což když vidíte to číslo, tak přece přestává být tak strašně atraktivní řešit, čí ty akcie vlastně jsou.
* LN Na co tedy šlo těch zbylých 285 milionů z vašeho obratu? Subdodavatelům? Kterým?
Platili jsme především vlastní lidi, ale samozřejmě jsme měli i subdodavatele. Třeba na výrobě karet se podílela státní tiskárna cenin. Máme renomované subdodavatele a dopředu říkám, že žádný z nich není napojen na kteroukoliv z osob, které trýzníte, ať už oprávněně, nebo neoprávněně. Mě to opravdu nezajímá. Jsme technologická firma, čekám, až skončí tady ty šarvátky, politici se dohodnou a řeknou: tak, pane Turek, prosím vás, teď už víme, že jste vlastník té firmy, mohl byste ty dráty spojit a pokračovat v tom projektu? Na to se opravdu těšíme a jsme připraveni. Vždyť my do toho projektu nainvestovali strašné peníze.
* LN Kdo je vlastníkem licencí a softwaru? V prosinci se mluvilo o tom, že licence převedete na Prahu. V jakém je to stadiu?
Celý ten licenční model je nastaven tak, že cena roste s počtem vydaných karet. Je to tak, že když město požádá o licence pro určitý počet karet, tak my je dodáme. Tento model byl nastaven, protože to bylo výhodné pro město, které teď tvrdí, že to výhodné není. Výhodné to bylo proto, že nikdo nevěděl, kolik karet bude ve finále vydáno. Do vývoje jsme zainvestovali velké peníze a velmi riskovali, že z této jediné zakázky nevyděláme. Čili licence jsou nyní předmětem našich diskusí s vedením hlavního města. My nepřevádíme a ani nehodláme převést vlastnická práva k licencím, tak ten softwarový byznys nefunguje. My dáváme práva k užívání městu.
* LN Kritiku vzbuzuje i to, že jste v projektu natolik zaháčkovaní, že z něj už de facto nejdete „vyšťouchnout“ a nahradit někým jiným, třeba za výhodnějších podmínek...
Tak to není. Zkusím vám to přiblížit na bankovním systému. Děláte a rozvíjíte bankovní systém, ta banka je na vás technologicky závislá a naopak vy jako klient jste, abyste vydělával, závislý na tom, aby se plnily jejich požadavky. Stejný model je s městem. Samozřejmě, město by mohlo říct: pan Turek je zlý člověk, systémy jsou špatně, uděláme to odznovu. Ale to by se odepsala ta investice, kterou do toho už udělali. A to asi není rozumné. I ty audity říkají: ten pan Turek má hodně dobré smlouvy, ale ten systém není špatný, dá se docela dobře rozvíjet a může Pražanům opravdu přinést to, co jsme si od toho v roce 2006 slibovali. My ten systém skutečně vybudovali, z drtivé většiny je to náš software, který je licencovaný. Takže ta závislost je oboustranná. Když se řekne, že ten projekt nepokračuje, tak kdo si od nás ten produkt příště koupí? Prostě máme velký zájem se domluvit.
* LN Mluvíte o fungujícím systému, ale já z něj vidím jen předraženou tramvajenku za 888 milionů korun. Jak je to možné?
Já bych se rád vyjadřoval spíše k té částce 317 milionů. 888 milionů jsem viděl jen v auditech. Lépe řečeno v komentářích na ten audit, protože například ten audit společnosti Nexia s námi nikdo nekonzultoval, což je poměrně nestandardní. Systém se službami nerozšiřuje jen kvůli tomu, že nasazení nových funkcí nezávisí na nás. My jsme dodali produkt a tento produkt je nachystaný na to, aby se na něm ty služby rozvinuly. My ale nejsme zodpovědní za to, že ty služby zatím nenaběhly. To je rozhodnutí vedení projektu. Do rozhovoru vstupuje ředitel Haguess Petr Stránský: „Ohradil bych se proti tomu, že to nefunguje. Mám srovnání s řadou jiných měst, kde se účastním setkání provozovatelů obdobných systémů v Londýně, v Dánsku, ve Švédsku. Oni jsou překvapeni, jak rychle jsme u nás ten systém zprovoznili. Například v tom Dánsku už ten systém připravují čtvrtým rokem a stále to nespustili. Opravdu to není o tom, že by všechno na Opencard bylo špatně.“
* LN A co na Opencard funguje?
Funguje například ten zmíněný elektronický kupon.
* LN Který má ale poruchy...
Opět odpovídá Stránský: „To je zase otázka toho zastaveného financování. Dopravní podnik zastavil na konci roku 2008 jakékoli investice a jakékoli kroky v tom projektu. To se logicky musí projevit. To nesouvisí s tím systémem, s koncepcí a s projekty. Já to vnímám tak, že Praha rozhodla, že takový systém chce, a na půli cesty se rozhodla, že to možná nechce. Začala přemýšlet a bohužel to přemýšlení už trvá velmi dlouho a my jsme byli postaveni před rozhodnutí, zda v tom budeme pokračovat. Jinak řečeno: na své vlastní náklady vydávat karty, aby ten projekt běžel. Nebo ne a zastavíme to. Rozhodli jsme se pro to první, protože pro nás pro firmu je to důležité. Nelíbí se nám, co se z toho nyní dělá, že Haguess je ten viník.“
* LN Mluví se o novém spojení Opencard s nějakou bankou, nebo se Sazkou. Jakou v tom budete mít roli?
Novému vedení projektu (Opencard si pod sebe vzal radní Milan Richter - pozn. red.) je potřeba dát nějaký čas, aby rozhodlo o smysluplných aplikacích a časování jejich náběhu. Debatujeme například o elektronické peněžence. V tomto by bylo opravdu lepší, kdybyste se obrátili na pana Richtra.
* LN Už jste se s radním Richtrem sešli a o věci mluvili? On například pozval konzultanty z americké společnosti Global Payments, aby s nimi konzultoval další možné využití Opencard...
Sešli jsme se. Rozumím mu v tom, že chce znát názory ze světa, jak se má ten projekt správně rozvíjet. Až se s nimi nějakým způsobem domluví, tak bude trýznit nás, abychom tu funkčnost rozvíjeli tím způsobem, jakým on si představuje. Rozešli jsme se s tím, že až bude mít tento dokument pohromadě, tak k němu dáme nějaké připomínky. Aby se nestalo, že bychom se zasekli na něčem, co nejde.
* LN Kolik bude ještě Opencard stát?
Hledáme řešení, že to město už nebude stát vůbec nic, pokud nám zaplatí to, co nám dluží, tedy oněch 150 milionů korun.
* LN Opencard se stala předmětem politického boje. Nejprve uvnitř ODS a poté se přidali i další politici. Jak celou věc vnímáte?
Samozřejmě, že to, co se odehrálo za poslední tři měsíce, vypadá tak, že bych mohl tu firmu zavřít a mohl bych se jít oběsit. My jsme se ocitli uprostřed něčeho, koukáme na to jako tele na nový vrata a čekáme, až se začne řešit pokračování toho projektu. Hrozně se na to těšíme. Doufám, že vedení projetu umožní tomu systému se očistit a restartovat. Uděláme maximum, aby držitel karty byl usmívající se člověk, a ne zpruzenej Pražan naštvanej na politiky a na nás.
* LN Ucházeli jste se u Českých drah o zakázku na vybudování systému, který by navazoval na jejich In-kartu. Pak z toho ČD začaly ustupovat. Ovlivňuje tedy problém s Opencard vaše další podnikání?
Ovlivňuje, samozřejmě. My si stále myslíme, že to dokážeme zvrátit, pokud ta pražská reference bude nakonec dobrá. Budeme pro to dělat maximum. Pokud dráhy vypíší výběrové řízení, přihlásíme se, protože nás to zajímá. Máme komponenty, které dokážou tyto dva systémy propojit do jednoho celku. Lidé by mohli používat Opencard ve vlacích a In-kartu v MHD.
***
Nové odhalení
Pražský magistrát zadával další zakázky spojené s Opencard i v době, kdy byl projekt pozastaven. Vyplývá to z údajů, které město zveřejnilo na středečním jednání komise pro Opencard. Například zakázka, která má převést magistrátní zaměstnanecké karty na Opencard, byla zadána loni v listopadu, tedy v době, kdy magistrát dostal výsledky prvního auditu. Magistrát na jednání argumentoval tím, že zakázka nemá přímou souvislost s Opencard a nezadával ji odbor informatiky.
