PRAHA Jeden milion dvě stě třicet osm tisíc obyvatel. Téměř tolik lidí v současnosti žije v hlavním městě. Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu, které statistici zpracovali k 31. březnu letošního roku.
Novinkou je, že přestože Pražanů stejně jako v minulosti rok od roku přibývá, letos se tempo růstu snižuje. A nebýt přílivu cizinců celkový počet obyvatel metropole by dokonce klesl.
Je to způsobeno tím, že porodní boom posledních let začíná slábnout. Meziročně klesl počet narozených dětí ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2008 o jedenáct. Počet zemřelých vzrostl v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 304.
Na druhou stranu stěhování Pražanů do satelitních městeček kolem města ale pokračuje. Důsledkem toho je, že letošní přírůstek obyvatel Prahy je o 1865 nižší než v prvních třech měsících uplynulého roku.
Kladno se předměstím Prahy nikdy nestane Urbanisté v minulém století snili o mnohamilionové megapoli. Nyní je už téměř jisté, že tímto směrem se Praha vyvíjet nebude. Neznamená to však, že se Praha bude smršťovat, naopak. Současný životní styl přináší v posledních patnácti letech nebývalý rozvoj hlavního města a jeho nejbližšího okolí.
Město expanduje zejména na jihovýchodě a jihozápadě. Podél Vltavy a Berounky se rozrůstají Černošice a Dobřichovice. Na jihovýchodě jsou to Psáry, Říčany, Jesenice, Mukařov a Vestec.
„Praha už dnes pokrývá daleko větší území, než je stanoveno jejím administrativním vymezením. Megapole typu New Yorku nebo Mexico City z ní nikdy nebude, ale na druhou stranu se metropolitní region i nadále bude rozšiřovat,“ míní architekt Patrik Kotas z dopravní fakulty ČVUT.
Jinými slovy: hranice metropole se měnit nebudou. Z hlediska života obyvatel ale budou Pražané se Středočechy v podstatě splývat. S tm souvisí i skutečnost, že denně do Prahy přijíždějí z jejího okolí za kulturou nebo za prací desítky tisíc lidí. K tomu je nutno připočíst další desítky tisíc turistů, a rázem se Praha blíží dvoumilionové cifře.
Vylidňuje se centrum i některé okraje města Poslední statistické údaje také potvrzují trend vylidňování centra. Na území Prahy 1 žilo na začátku loňského roku 30 343 trvalých obyvatel, letošní čísla jsou o 11 nižší. Vylidňování centra je do jisté míry přirozený fenomén, nesmí však úplně přirozený život ze středu města vyhladit.
„Jinak se město stává skanzenem, kde se pak už ani nedá žít. Obslužná síť se pak zaměřuje na turisty, a to má nepříznivý dopad na infrastrukturu, “ prohlásil Michal Illner ze Sociologického ústavu Akademie věd. Je to způsobeno tím, že cena bydlení v centru je větší, než si většina Pražanů může dovolit „Jediná cesta, jak z toho ven, je, aby si Praha 1 ponechala část bytového fondu a ten nabízela například studentům za zvýhodněných podmínek. Musí dělat preferenční politiku,“ doporučuje Illner.
Praha 1 a pražský magistrát však přednostně nabízejí byty policistům a učitelům, jejichž profese považují za nezbytně nutné pro chod města. Studenti mezi nimi zahrnuti nejsou. „Podobný návrh slyším poprvé. Praha 1 si nechává zpracovat demografickou studii, aby se ukázaly dlouhodobější trendy. Pokud zjistíme, že nám trvalých obyvatel ubývá, určitě se to pak bude řešit,“ prohlásil mluvčí Prahy 1 Alexandr Koráb. Praha 1 prodává v současnosti 40 bytů v okolí Staroměstského náměstí a Pařížské ulice. Koráb potvrdil, že kritériem bude nejvyšší nabídka.
Nevylidňuje se však pouze centrum. Podle statistiků ubylo meziročně obyvatel Prahy 4, Dolních Počernic, Prahy 17 a Běchovic.
***
Kolik je Pražanů
V Praze žije 1 237 893 lidí. Za první čtvrtletí se do Prahy přistěhovalo 10 686 lidí, z toho bylo 4554 cizinců. Mezi nimi převládali Ukrajinci, dále Američané, Rusové, Slováci, občané Vietnamu a Moldavska. Ve stejnou dobu se pryč z Prahy odstěhovalo 6015 osob, z nich naprostá většina na jiné místo v Česku.
Celkem tedy přibylo v metropoli 4682 lidí. Nejvíce Pražanů se přistěhovalo do Prahy 9 (nárůst o 332) a do Prahy 7 (306). Pokles zaznamenala Praha 1 (11 lidí), Praha 4 (79 lidí), Dolní Počernice (10 lidé), Praha 17 (15 lidí) a Běchovice (58 lidí).
