Modrow se vyjádřil i k vystoupení člena politbyra východoněmecké vládní strany SED Güntera Schabowského, které 9. listopadu 1989 způsobilo pád Berlínské zdi. Podle Modrowa bylo Schabowského chování „nezodpovědné, arogantní a povrchní“. Vedení SED navíc i přes vlastní diskusi o hraničním režimu něco podobného „nepředpokládalo“. Československý 17. listopad v NDR příliš pozornosti nevzbudil. „Měli jsme dost vlastních problémů,“ uvedl Modrow. Šéfem vlády se stal 13. listopadu. Později byl několik měsíců po odbourání vůdčí role SED i nejmocnějším mužem státu. Jeho cílem prý bylo také zabránit německým nárokům na půdu a majetek v Polsku a Československu. „Když v tomto smyslu prezident Klaus požadoval jistoty od EU, zdá se mi to jako velmi oprávněné,“ vzpomněl Modrow Klausův postoj před podpisem Lisabonské smlouvy. O sovětském vůdci Michailu Gorbačovovi někdejší reformní komunista Modrow řekl, že ve své zemi socialismus zničil.
Celý rozhovor čtěte na straně 8
