Tyto informace se lékař dozvěděl od Všeobecné zdravotní pojišťovny v rámci jejího dobrovolného projektu Akord. Podobná data z vlastní ordinace i se srovnáním k průměru má pod heslem na internetu k dispozici 1300 praktických lékařů a dalších 400 praktiků pro děti. Jen pro svou informaci. „Lékař dostává poprvé zpětnou vazbu. Když je mimo průměr, musí se ptát, jestli je černou ovcí nebo bílou vranou,“ popisuje autor projektu Pavel Vepřek z VZP. „Žádné sankce jim z toho nehrozí, chceme zlepšit jejich informovanost,“ dodává.
Když například lékař předepisuje málo léků na snížení tuku v krvi, může to znamenat víc věcí. Možná má zdravější pacienty, možná je lépe motivuje k dodržování diety a zdravého životního stylu. Anebo opravdu léčbu vysokého tuku v krvi podceňuje. Je na něm, jak se nad tím zamyslí.
Lékaři zapojení do projektu dostanou každý měsíc analýzu zaměřenou na jeden problém. „Vidíme, že v některých případech je chování lékařů úplně jinde než doporučené postupy,“ uvádí Vepřek. Žádný přehled nejhorších „úletů“ lékařů si ale pojišťovna nedělá.
Vsoučasnosti se rozjíždí semináře pro všechny praktické lékaře, které využívají zjištěná data. První téma je, jak praktici léčí bolest. Ukázalo se, že v tom jsou obrovské regionální rozdíly. Zvlášť u opioidů, léků pro těžce nemocné. Praktičtí lékaři v Praze předepisují polovinu opioidů proti celorepublikovému průměru a třetinu v porovnání s nejaktivnějším, Královéhradeckým krajem.
Do velké míry to může být dáno tím, že jsou v Praze dostupné ambulance specializované na léčbu bolesti. Rozdíly ovšem byly i mezi jednotlivými okresy, a tak startuje cyklus seminářů, kde odborníci poukazují na problémy současné praxe a popisují v kontrastu k tomu správné postupy.
„Léčba bolesti u praktických lékařů není drahá, naopak by mohli předepisovat silných léků i více. Máme v tom rezervy,“ říká Bohumil Skála, lékař, který na seminářích vystupuje. „Víme, že jsou regionální problémy. Plošně se ale dá říct, že praktici vědí o předepisování opioidů. Jsou jednotlivci, kteří jich předepisují výrazně málo,“ tvrdí Skála.
Na projektu spolupracují i sdružení praktických lékařů. „Ta data jsou užitečná. Je dobře, že k nim bude na semináři odborné vysvětlení, co je dobře a co špatně. Chceme, aby se lékaři zorientovali v tom, jestli předepisují léky správně,“ říká předseda odborné společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma. Ten považuje projekt za velmi slibný. „Cílem je zkvalitnění péče. Příště se zaměříme na cukrovku, tedy na péči o 800 tisíc pacientů,“ uvádí Býma.
Podrobná data se chystají také k tomu, jak lékaři pečovali o své pacienty s některými typy rakoviny, a to od diagnózy, vyšetření až po léčbu.
LÉKAŘI MOHOU ZJISTIT
* Vážné případy předepsání léků, které se spolu nesmí užívat. * Počet pacientů odeslaných s alergií k odborníkovi a také počet léků na alergii, které předepsali sami. * Počet předepsaných léků na vysoký tlak a vysoký obsah tuku v krvi. * Množství a druhy předepsaných antibiotik. * Počet vyšetření, které nechali provést pacientům v laboratoři, například na zdraví jater, ledvin nebo na přítomnost nádorových markerů.
