Mezi nálezy ostatků nejstarších pravěkých lidí převládají lebky a zuby. O stavbě těla od krku dolů toho stále nevíme dost. Nález pánve ženy druhu Homo erectus, jež žila před 1,2 milionu let v povodí etiopské řeky Busadima, nabídl vědcům vzácnou příležitost k vyřešení nezodpovězených otázek spojených s evolucí člověka.
Ženská pánev a její tvar prozradí, jak velké děti se pravěkým lidem rodily a jak objemnou měly mozkovnu. Zatím byla africká kolébka lidstva na podobná svědectví skoupá. Vědci znali pánev samice australopiteka, která žila před 3,2 milionu roků. Její zachovalá kostra byla objevena v Etiopii už v roce 1974 a proslula pod přezdívkou Lucy. „To je s ohledem na vznik moderního člověka příliš daleko v minulosti,“ říká o Lucy etiopský paleoantropolog Sileshi Semaw působící na Indiana University v Bloomingtonu.
Lucy mohla porodit dítě s velmi malou mozkovnou. Jak na tom však byli pravěcí zástupci rodu Homo? Šanci na zodpovězení této otázky poskytl v roce 1984 nález pánve od keňského jezera Turkana. Objevená pánev stará 1,5 milionu roků však patřila desetiletému chlapci.
Vědci se z ostatků hocha pokusili odhadnout velikost pánve jeho dospělých současnic a došli k závěru, že musela být úzká. To odpovídalo představě o životním stylu afrického Homo erectus, ve kterém mnozí badatelé viděli lovce schopného zdolávat rychlým během velké vzdálenosti. Díky tomu mohli lidé pronásledovat kořist anebo doběhnout před lvy a hyenami k čerstvé mršině, jejíž polohu jim prozradili supi kroužící vysoko na nebi. Pro běh a s ním spojenou námahu byla v horkém africkém klimatu výhodná vysoká štíhlá postava s úzkou pánví.
Nález pánve od afarské řeky Busadima popsaný Semawovým týmem v časopise Science do těchto představ nezapadá. Busadimská žena měla porodní kanál v pánvi o třetinu prostornější, než předpovídaly odhady založené na studiu pánve turkanského hocha.
Byla to žena spíše menší a robustní postavy a mohla přivádět na svět děti s poměrně objemnou mozkovnou. To dokazuje, jak byl objemnější mozek pro evoluci člověka významný. Děti s větší mozkovnou představovaly takovou výhodu, že se tomu organismus pravěkých žen musel přizpůsobit. Došlo u nich k rozšíření pánve i za cenu ztráty dispozic k vytrvalostnímu běhu.
Obrázek
V Etiopii vědci objevili ženské pánevní kosti staré 1,2 milionu let
Pánev v obklíčení lebek Shodou náhod, a snad i díky selektivnímu zájmu antropologů, protože vývoj k druhu Homo sapiens je především vývoj mozku, tvoří hmotné důkazy o historii našeho rodu především lebky. Vítaný závan svěžího vzduchu by tak do problému mohl vnést objev pánve ženy druhu Homo erectus v severní Etiopii, v oblasti Afar, kde se našla i další slavná příslušnice staršího druhu Australopithecus Lucy.
