„Ještě to není tak, že bych mohl všem říct, aby s tím také začali, ale po prvním roce už jsem mnohem větší optimista a jsem novými možnostmi nadšený,“ tvrdí Koan. Farmář totiž prasata do svého padesátihektarového sadu pustil už loni a osvědčilo se mu to.
Brouk nosatec je pro pěstitele ovoce velmi nebezpečný a existuje jen málo organických pesticidů, které by bylo možné v ekologickém zemědělství proti němu použít. Samičky kladou vajíčka do nedozrálých plodů. Larvy se do plodu zavrtají a takto napadené ovoce pak ze stromů padá ještě před sklizní. Z plodů se po několika týdnech larvy přesunou do půdy, kde dozrají, a dospělí jedinci nosatce pak koloběh dokončí tak, že opět nakladou vajíčka do zatím nedotčeného ovoce.
Nejprve farmář na škůdce nasadil slepice. Jenže ty celé léto jen ležely pod stromy. „Když bylo horko, opalovaly se, jako by byly někde na pláži,“ vzpomíná biolog Dave Epstein. Proto museli být opeřenci nahrazeni prasaty. Ta se v sadu volně popásají. Protože každé spadané ovoce sežerou, rozmnožovací proces brouka tím přeruší. Podle sadaře jeho noví pomocníci nenechají na zemi ležet ani jediné spadlé jablko, a počet brouků se tak rapidně snížil. „Procházela sadem jako stádečko vysavačů,“ pochvaluje si výkonnost prasat Dave Epstein, který na projekt „prasat v sadu“ jako jeho vedoucí dohlíží.
