To, že je se slavným skladatelem spřízněný, zjistil Zdeněk Mahler celkem pozdě. „Poprvé jsem se to dozvěděl od francouzského profesora Henryho-Louise de La Grange, který strávil víc jak třetinu svého života studiem mého slavného předka. Moje příbuznost je velmi jednoduchá. Šimon Mahler, dědeček Gustava, měl několik bratří. Jeden z nich byl Marek a to je můj dávno zemřelý pradědeček. Takže Gustav Mahler je můj nepřímý prastrýc,“ směje se Mahler.
O svém prastrýci dokáže Zdeněk Mahler vypravovat velmi poutavě a dlouho.
Ke 150. výročí narození napsal také o skladatelově životě knihu Krajan. „Je to o muži, který se z Čech vydal za slávou světového dirigenta a skladatele,“ říká teď o své knize Mahler.
„Když jsme minulý týden přijeli do skladatelovy rodné vísky Kaliště, tak se mi jeho světovost zase jen potvrdila. To vám byla pouť jako na Říp.
Stovky aut parkujících na polích, spousty lidí, desítky televizních štábů ze všech koutů světa. Byl jsem naprosto ohromen,“ popisuje nadšeně oslavy Mahlerova narození jeho prasynovec Zdeněk. ?
***
NEJOBLÍBENĚJŠÍ
* Oblíbená literatura: „Jako intelektuál se beze studu přiznám, že mojí nejoblíbenější knihou je Haškův Švejk. Jaroslav Hašek prodělal vývoj od anarchismu až k cynismu. Na věci se pak dokázal dívat bez předsudků a předpojatosti. Vlastně jsou to často maličké povídky, například ta Vyhubení trafikantů speditérské firmy Kobkán. To je prostě mistrovské dílo,“ říká Mahler.
