Pracovníci, které si firmy na omezenou dobu „půjčují“ od agentur, budou mít v celé Evropské unii stejná práva jako běžní zaměstnanci. Příslušnou směrnici definitivně schválil Evropský parlament. Pro Českou republiku se tímto nic nemění, stejné podmínky pro „agenturní“ a běžné zaměstnance v tuzemsku platí již nyní.
V jednotlivých členských státech dosud sociální partneři mohli dojednat vlastní úpravu. Například v Británii se odboráři se zaměstnavateli dohodli na tom, že zaměstnanci najímaní přes agentury budou mít stejná práva jako jejich ostatní kolegové z firmy až po 12 týdnech práce v daném podniku.
Podle nové směrnice však budou mít stejné výhody již od prvního dne nástupu do nového zaměstnání. Budou mít tedy stejnou výši platu jako běžní zaměstnanci, budou mít nárok na dovolenou či mateřskou dovolenou a budou moci například používat firemní jídelnu či školku. V „sedmadvacítce“ podle údajů Evropského parlamentu v současnosti pracují přes agentury zhruba tři miliony lidí.
Cesta ke konečné dohodě na zrovnoprávnění agenturních pracovníků byla dlouhá i na poměry Evropské unie. Členské státy se nebyly schopné dohodnout celých šest let.
Podle českého europoslance Richarda Falbra (ČSSD) je podoba současné směrnice maximem, kterého bylo možné dosáhnout. Sám však stále není spokojen. Podle něj by dalším krokem mělo být přezkoumání praxe členských států. „V některých z nich existuje sice slušná právní úprava postavení agenturních pracovníků, ale naprosto nedostatečně je upraveno poskytování akreditací vznikajícím agenturám,“ řekl.
České agentury podle něj zase v zájmu vydělávání peněz zaměstnávají pracovníky nikoliv na základě pracovních smluv, ale na základě dohod o pracovní činnosti. Nemusí tak za ně platit sociální a nemocenské pojištění, což v důsledku vede k nižším příjmům těchto zaměstnanců, doplnil Falbr.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
