WASHINGTON/PRAHA 24. března 1999, v den, kdy NATO začalo bombardovat srbské území, byla první dáma Spojených států Hillary Clintonová tisíce kilometrů daleko od Bílého domu - na exkurzi po starověkých egyptských památkách. Navštívila hrobku faraona Tutanchamona a královny Hatšepsut, povečeřela v Luxoru a noc strávila v hotelu Winter Palace.
Když prezidenti tří balkánských států v listopadu 1995 podepisovali Daytonskou mírovou dohodu, která ukončila letité násilí na území bývalé Jugoslávie, Clintonová neměla v diáři „žádný veřejný program“. Vyplývá to z dokumentů, které ve středu zveřejnil americký Národní archiv. Jedenáct tisíc stran denních rozvrhů Clintonové z let 1993-2001 je k nahlédnutí i na internetu. V obsáhlém „diáři“ je zaznamenáno, jak probíhalo téměř 3000 dnů první dámy: s kým a kde měla schůzky, kam cestovala, kde měla projevy a jaké společenské akce navštívila. Američtí voliči si tak nyní mohou udělat vlastní názor na to, zda se Clintonová skutečně účastnila klíčových politických jednání, nebo se během zahraničních návštěv spíš procházela s prvními dámami po památkách.
Prezidentská průprava?
Hillary Clintonová postavila svou nominační kampaň z velké části na svých „zahraničně-politických zkušenostech“, které získala jako první dáma Spojených států. Prezentuje se jako zkušená politička, která je schopna Spojené státy vést v době války i ekonomické nestability. A nepřestává opakovat, že zatímco ona v roli první dámy získala skvělou průpravu pro post prezidentky, její stranický rival Barack Obama je proti ní „zelenáč“.
Clintonová mimo jiné ráda mluví o své účasti na severoirském mírovém procesu. Ze zveřejněných dokumentů však vyplývá, že když zástupci katolíků a protestantů dojednávali detaily Belfastské dohody, Clintonová byla na vzpomínkové akci věnované nedávno zesnulé člence Kongresu.
Když její manžel Bill jednal s hlavními účastníky mírových rozhovorů, Clintonová se sešla se známým prozaikem Eliem Wieselem. Pak se zúčastnila rozlučkového večírku jedné ze svých spolupracovnic. V den, kdy byla Belfastská dohoda podepsána, se Clintonová setkala s filipínskou první dámou Amelitou Ramosovou.
O zveřejnění dokumentů, uložených v Clintonově prezidentské knihovně v Little Rocku ve státě Arkansas, usiloval nejen Barack Obama, který zpochybňoval zmíněné zkušenosti své demokratické soupeřky. Za to, že mnoho dokumentů z doby Clintonova působení v Bílém domě ještě nebylo zveřejněno, kritizují Clintonovou i opoziční republikáni.
V soudním sporu si zveřejnění programu Clintonové nakonec vymohla nevládní konzervativní organizace Judicial Watch bojující proti korupci. Zveřejnění žádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Dokumenty jsou nyní k nahlédnutí na internetové adrese organizace http://www.judicialwatch. org. Na třetině stránek programu jsou vymazaná místa tam, kde by zveřejnění některých informací mohlo poškodit třetí stranu. Většina amerických a britských médií si včera neodpustila rýpnutí: Clintonová prý podle záznamů byla „pravděpodobně přítomna“ v Bílém domě přinejmenším při jedné fatální události manželova prezidentování - 15. listopadu 1995, kdy v koupelně u Oválné pracovny začal Clintonův „vztah“ s tehdy dvaadvacetiletou stážistkou Monikou Lewinskou, jehož prozrazení později málem vedlo k jeho odvolání.
