Genetické analýzy však posunuly počátky soužití člověka s původcem dyzenterie do dob před 35 000 roky, kdy lidé ještě žili v jeskyních. Předchůdci dnešní shigelly zřejmě dokázali přežít v podmínkách, které se nám zdají pro jejich šíření zcela nevhodné. Určitě museli s pravěkými lovci a sběrači migrovat.
S úsvitem zemědělství spojily genetické analýzy naopak malárii, nebezpečnou chorobu vyvolávanou cizopasnými prvoky zimničkami. Genetické analýzy dokládají, že si zimničky našly cestu do lidského organismu poměrně nedávno, možná teprve před 5000 roky. Vědci se domnívají, že jsme se malárií nakazili od ptáků. Ti se houfně slétali na úrodu na polích prvních zemědělců. Komár, který nasál cizopasné prvoky s krví ptáka spícího v hnízdě, poodletěl jen pár desítek metrů a nakazil zemědělce odpočívajícího po celodenní lopotě v nedaleké chýši.