Pátek 12. srpna 2022, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Pravěký člověk vypaloval kámen

Česko

Lidé cílevědomě využívali oheň při výrobě kamenných nástrojů už před 160 tisíci lety. Důkazy se našly v Jižní Africe. Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

K zásadnímu obratu pomohla Brownovi náhoda. Při vykopávkách narazil na kus kamene v silné vrstvě popela. Jako kdyby jej před tisíciletími někdo zapomněl v ohništi. V té chvíli si Brown vzpomněl na techniku, kterou donedávna používali k zušlechtění nekvalitní kamenné suroviny australští domorodci nebo severoameričtí indiáni. Zahrabali kámen do žhavého popelu a několik dní jej „pekli“ při teplotách 250 až 300 °C. Takto vypálený kámen se dal mnohem snáze štípat a lépe opracovávat.

Vynález technologie „vypalování“ kamene připisovali vědci lidem, kteří žili před 25 000 lety v Evropě. Kamenné hroty ze zátoky Still jsou staré přinejmenším 47 000 let a některé zřejmě pocházejí z doby před 164 000 lety. Je možné, že se vynález vypalování kamene zrodil v hlavách dávných obyvatel jihoafrického pobřeží?

Důkaz z laboratoře K ověření této teorie sezval Brown přední odborníky z Jihoafrické republiky, Austrálie, USA a Velké Británie. V první fázi se vědci pokusili vypálit ve velkém ohni kameny běžně nacházené v okolí zátoky. Takto vzniklá surovina byla k nerozeznání od kamene, z něhož vyráběli své nástroje pravěcí lovci.

Cílevědomé vystavení kamene ohni potvrdila i laboratorní měření. Vědci prokázali změny v orientaci zmagnetizovaných částic v pravěkých kamenných hrotech, které odpovídají působení teploty kolem 300 °C.

Stejným výsledkem skončily i analýzy, které prokázaly v pravěkých nástrojích ztrátu elektronů z některých nerostů. Také tato změna je výsledkem nažhavení kamene v ohni. Barva a struktura hran nástrojů dokazovala, že kámen byl nejprve vypálen a teprve pak opracován. Laboratorně zjištěné fyzikální změny kamene rozhodně nevznikly tak, že by pravěkým lidem upadla do ohně hotová kamenná čepel.

Vyspělé know-how, pokročilá řeč Studie Brownova týmu zveřejněná vědeckém týdeníku Science dokazuje, že počátky vypalování kamene musíme posunout o 140 000 let do minulosti. Kolébkou této technologie byla Afrika a její autoři byli neuvěřitelně chytří a šikovní.

„Myslím si, že k předávání těchto dovedností z generace na generaci museli mít dobře vyvinutou řeč,“ řekl Brown o pravěkých obyvatelích zátoky Still v rozhovoru pro časopis New Scientist.

Už dříve vědci prokázali, že pravěcí obyvatelé jihoafrického pobřeží Indického oceánu jako jedni z prvních přešli od lovu velké zvěře k lovu nejrůznějších mořských živočichů. Vypořádali se tak s drastickou klimatickou změnou, která proměnila před 195 000 lety africké vnitrozemí v nehostinnou pustinu. Tito lidé po sobě zanechali i jedny z nejstarších důkazů abstraktního myšlení. Zdobili si těla červeným barvivem a vyráběli ozdoby z mušlí, kostí a dalších přírodních materiálů.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...