K zásadnímu obratu pomohla Brownovi náhoda. Při vykopávkách narazil na kus kamene v silné vrstvě popela. Jako kdyby jej před tisíciletími někdo zapomněl v ohništi. V té chvíli si Brown vzpomněl na techniku, kterou donedávna používali k zušlechtění nekvalitní kamenné suroviny australští domorodci nebo severoameričtí indiáni. Zahrabali kámen do žhavého popelu a několik dní jej „pekli“ při teplotách 250 až 300 °C. Takto vypálený kámen se dal mnohem snáze štípat a lépe opracovávat.
Vynález technologie „vypalování“ kamene připisovali vědci lidem, kteří žili před 25 000 lety v Evropě. Kamenné hroty ze zátoky Still jsou staré přinejmenším 47 000 let a některé zřejmě pocházejí z doby před 164 000 lety. Je možné, že se vynález vypalování kamene zrodil v hlavách dávných obyvatel jihoafrického pobřeží?
Důkaz z laboratoře K ověření této teorie sezval Brown přední odborníky z Jihoafrické republiky, Austrálie, USA a Velké Británie. V první fázi se vědci pokusili vypálit ve velkém ohni kameny běžně nacházené v okolí zátoky. Takto vzniklá surovina byla k nerozeznání od kamene, z něhož vyráběli své nástroje pravěcí lovci.
Cílevědomé vystavení kamene ohni potvrdila i laboratorní měření. Vědci prokázali změny v orientaci zmagnetizovaných částic v pravěkých kamenných hrotech, které odpovídají působení teploty kolem 300 °C.
Stejným výsledkem skončily i analýzy, které prokázaly v pravěkých nástrojích ztrátu elektronů z některých nerostů. Také tato změna je výsledkem nažhavení kamene v ohni. Barva a struktura hran nástrojů dokazovala, že kámen byl nejprve vypálen a teprve pak opracován. Laboratorně zjištěné fyzikální změny kamene rozhodně nevznikly tak, že by pravěkým lidem upadla do ohně hotová kamenná čepel.
Vyspělé know-how, pokročilá řeč Studie Brownova týmu zveřejněná vědeckém týdeníku Science dokazuje, že počátky vypalování kamene musíme posunout o 140 000 let do minulosti. Kolébkou této technologie byla Afrika a její autoři byli neuvěřitelně chytří a šikovní.
„Myslím si, že k předávání těchto dovedností z generace na generaci museli mít dobře vyvinutou řeč,“ řekl Brown o pravěkých obyvatelích zátoky Still v rozhovoru pro časopis New Scientist.
Už dříve vědci prokázali, že pravěcí obyvatelé jihoafrického pobřeží Indického oceánu jako jedni z prvních přešli od lovu velké zvěře k lovu nejrůznějších mořských živočichů. Vypořádali se tak s drastickou klimatickou změnou, která proměnila před 195 000 lety africké vnitrozemí v nehostinnou pustinu. Tito lidé po sobě zanechali i jedny z nejstarších důkazů abstraktního myšlení. Zdobili si těla červeným barvivem a vyráběli ozdoby z mušlí, kostí a dalších přírodních materiálů.
