Mikronésie, státeček našich protinožců, chce spolurozhodovat o elektrárně Prunéřov. Hrome, jak na to Mikronésané přišli? Že by si sami spočetli, o kolik právě Prunéřov zdvihne hladinu světového oceánu? Kdepak. Přišli na to tak, jako my na ně. Vzpomínáte na výlet českých poslanců na Marshallovy ostrovy, tři sta kilometrů od Mikronésie? Kdyby nebylo tamního radaru a plánů Washingtonu na podobný v Brdech, nikdy bychom se o tom souostroví nedozvěděli. Kdyby nebylo Greenpeace a jejich boje proti elektrárně, nikdy by se o Prunéřově nedozvěděli Mikronésané.
Existuje lidské právo na stabilní mořskou hladinu? Takto položená otázka působí nesmyslně. Vždyť jsou známy pozůstatky civilizací pod dnešní hladinou. Vždyť podle věrohodné hypotézy přispěli k původnímu osídlení Ameriky pravěcí Evropané v době ledové, když dnešní mělčiny Grand Banks byly plochými ostrovy. Ale říkejte to ostrovanům, jejichž život se odehrává metr dva nad mořskou hladinou. Ti v tom netuší lidské právo, ale možný zdroj finančních náhrad.
Nynější krok signalizuje, že Greenpeace není jen parta nadšenců, ale politika jako hrom. Že tudíž není od věci nachystat protiargumenty. Když české – a východoněmecké i polské – emise způsobovaly okyselení jezer ve Skandinávii, dalo se přesně rozklíčovat, z kterého dolu je ta která síra. Lze tak jednoznačně stanovit vztah mezi Prunéřovem a hladinou světového oceánu? Greenpeace tvrdí, že ano, a chce k tomu použít suverénní Mikronésii coby účinný buldozer. Uvidíme, co k tomu řekne české ministerstvo životního prostředí, které by mohlo Mikronésany do rozhodování připustit.
Čtěte „Mikronésie se bojí...“ na stranách 1 a 5
