PRAHA Na pražské kolektory, které po městě rozvádí například plyn nebo internetové připojení, se jezdí dívat odborníci z celého světa. Zejména systém provozu těchto kolektorů je natolik unikátní, že ho Evropská unie plánuje využít jako model pro všechny členské státy.
„České hlavy vymyslely něco zdánlivě jednoduchého, ale nikoho jiného ve světě to nenapadlo. Je to unikátní český systém,“ řekl Otakar Čapek, ředitel firmy Kolektory Praha. Nápad využít výjimečného bezpečnostního zabezpečení kolektorů vznikl během návštěvy odborníků z téměř všech členských zemí Evropské unie. Ti si loni na jaře přijeli prohlédnout pražské podzemí, kde v hloubce 11 až 42 metrů vede zhruba 90 kilometrů chodeb.
V těch jsou uloženy nejen plynovody, vodovody a vedení tepla, ale i kabely telefonních a kabelových firem. Podzemní tunely o šířce od zhruba dvou metrů do 3,5 metru však k uložení své kabeláže nevyužívají pouze firmy, ale i obyčejní lidé, kteří si například chtějí propojit dva počítače na sídlišti. A právě toto podzemní bludiště si rádi jezdí prohlížet zástupci zahraničních měst, včetně evropských.
„Na základě této schůzky jsme ve spolupráci s Německem začali připravovat takzvaný Soubor technických zásad pro výstavbu a správu kolektorů,“ řekl Čapek. Až bude tento soubor opatření dokončen, předloží ho jeho tvůrci Evropské unii, která ho chce využít jako doporučení pro provoz kolektorů v ostatních evropských zemích.
„Praha výrazně odskočila od všech dalších měst Evropské unie,“ řekl Čapek. Například Paříž, která je několikanásobně větší než Praha, má zhruba 25 kilometrů kolektorů. Podle něj jsou pražské kolektory již dnes nejdelší na světě, ale měly by se i dále rozrůstat. Praha, jako majoritní vlastník provozovatele kolektorů, chce do jejich rozvoje ročně investovat zhruba 350 milionů korun.
V současné době se dokončuje stavba kolektorů pod Václavským náměstím. Ještě letos by se měly začít stavět kolektory pod Hlávkovým mostem. Výhledově se ještě počítá se stavbou kolektorů pod Palackého mostem a s vedením pod ulicí Revoluční na nábřeží Ludvíka Svobody.
Kromě hustoty podzemních rozvodů však experty z Evropské unie zaujalo zejména jejich bezpečnostní zabezpečení. „Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, která vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,“ řekl Čapek. Tato čidla jsou natolik citlivá, že odhalila řadu úniků plynu mimo samotné kolektory, například v suterénech domů. Podzemní chodby jsou navíc tak dobře odvětrávány, že se v tunelech ani při úniku plynu nemohou tvořit plynové kapsy. Kolektory navíc zaručují delší životnost inženýrských sítí a umožňují jejích opravy bez rozkopávání ulic a chodníků.
