PRAHA Nedělní havárie potrubí ve Štěpánské ulici potvrdila dlouhodobý problém pražské vodovodní sítě. Její stáří. Trubky vedoucí pitnou vodu leží pod povrchem ulic často desítky let. Výjimkou není ani potrubí, které zásobuje Pražany vodou už od dob rakouského mocnářství nebo první republiky. Obnova všech rizikových potrubí by však přišla ročně zhruba na 1,6 miliardy korun. Město ale dává zhruba polovinu.
Kde a kdy havárie přestárlého potrubí udeří, mohou technici Pražské vodohospodářské společnosti sotva předvídat. „Havárie způsobují tři hlavní faktory. Jedním z nich je stáří potrubí, druhým je kvalita materiálu. Proto k rizikovým oblastem patří sídliště, například Modřany nebo Černý most, kde se vodovody budovaly v 80. letech z nekvalitního materiálu,“ řekla LN mluvčí PVS Jana Stodolová. Třetím rizikovým faktorem jsou stavební práce. „Jakmile se někde začne kopat, začnou jezdit těžká auta a stroje, podloží se začne hýbat, začne docházet i k poruchám potrubí,“ dodala mluvčí.
Hrozba porušení potrubí závisí také na počasí. Nejvíce havárií řeší technici v období, kdy teplota klesne pod pět stupňů Celsia. Léto je naopak ideální dobou pro rekonstrukce a výměny přestárlých vodovodních řadů.
Opravy probíhají podle generelu rozvodu pitné vody pro Prahu, rekonstruuje se vždy ucelená část systému. „Na skutečně plošnou obnovu by bylo třeba investovat více peněz,“ řekla Stodolová. Letos zaplatí hlavní město za obnovu vodohospodářského zařízení 880 milionů korun. Podle náměstka primátora Pavla Klegy, do jehož kompetence městské vodohospodářství spadá, je tato částka vzhledem k dalším investicím města maximální možná.
Pražská vodohospodářská společnost začne letos pracovat na obnově vodovodních řadů v ulicích Benátská a Kateřinská v Praze 2. Práce bude koordinovat s Technickou správou komunikací, která v obou ulicích zrekonstruuje povrch vozovky. Část letošních oprav se uskuteční u příležitosti různých rekonstrukčních prací dopravního podniku. „Příkladem takové spolupráce je obnova vodovodních potrubí v ulicích Anglická, Korunní nebo části nábřeží v oblasti Vyšehradského tunelu,“ řekl Klega.
V některých oblastech je třeba vodovodní trubky měnit i kvůli kvalitě vody. Například z ocelového vodovodního řadu v Radotíně a Hlubočepích se do vody uvolňuje příliš mnoho železa, a voda přestává vyhovovat hygienickým požadavkům. Technici proto musí potrubí vyvložkovat nezávadným materiálem. Náročnou práci za celkem 105 milionů korun dokončí příští rok, letos na ni padne 40 milionů korun.
Za nedělní havárii ve Štěpánské ulici, při níž voda zaplavila technický suterén paláce Lucerna, může zřejmě právě stáří vodovodu. Vodohospodářům se podařilo obnovit dodávky vody v ulici už v noci na včerejšek. Betonářské a zemní práce ale budou pokračovat do zítřejšího poledne. Škody v Lucerně zatím nebyly vyčísleny, zničeno bylo především uskladněné zboží. Exponáty výstavy o Titaniku potopě unikly.
***
Pražské vodovody v číslech Vodovodní síť v metropoli měří celkem 3601 kilometrů, z toho je 76 kilometrů trubek starších roku 1900 a 85 km bylo položeno před rokem 1920. Průměrné stáří potrubí je 39 let. Výrazně poruchové jsou rozvody z 80. let z nekvalitního materiálu.
