1. února 2019 12:33 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pražský Transgas půjde definitivně k zemi. Proti demolici se nikdo neodovolal

Majitel souboru Transgas dostal povolení k demolici budov  na pražské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Majitel souboru Transgas dostal povolení k demolici budov na pražské... | foto: ČTK

Praha Majitel souboru Transgas na pražské Vinohradské třídě může budovy poslat k zemi. Do pátečního dne nikdo nepodal odvolání proti rozhodnutí o demolici, sdělila mluvčí Prahy 2 Lenka Prokopová. Majitel komplexu HB Reavis chce na místě vybudovat několik nových staveb. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků.

„Do dnešního dne nepřišlo na odbor výstavby úřadu Městské části Praha 2 žádné odvolání ve věci odstranění bývalého areálu Transgas. Proto si dnes stavebník vyzvedl ověřenou projektovou dokumentaci a nechal si vyznačit právní moc na rozhodnutí s datem 29. 1. 2019,“ uvedla Prokopová. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci.

Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával dalších několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování.

Vlastník stavby oznámil úřadu v únoru 2016, že má v plánu komplex zbourat. K žádosti byly doloženy všechny potřebné podklady loni v červenci.

HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021.

Pro některé je budova představením brutalismu a postmoderny.

Pro některé je budova představením brutalismu a postmoderny.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

Brutalismus a postmoderna?

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Nyní je to často využívaná cesta, jak zabránit zbourání stavby. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.

01.února 2019 v 11:28, příspěvek archivován: 01.února 2019 v 12:37

Je dobojováno, Transgas může jít k zemi... https://t.co/ALZoccd3PP

Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil v květnu 2017 přezkum rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil. V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko“, že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“ nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.

Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

  • Stavby vznikly v letech 1966 až 1976 pro potřeby řídicího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky, později sídlo Středočeské energetické, naposledy v budovách bylo klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budovy vlastnila společnost ČEZ, která je prodala developerské skupině HB Reavis. Ta je zbourá a na uvolněném místě postaví moderní kancelářské budovy podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohly být dokončeny začátkem roku 2021.
  • Autory komplexu v brutalistním stylu s technicistními detaily jsou Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
  • Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
  • Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.
  • V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos. Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.
  • V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.
  • Budovy Transgas jsou na území památkové zóny Vinohrady a v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1971.
  • "Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území," řekl o stavbách podle www.archiweb.cz kurátor Rostislav Koryčánek.
  • Loni se ministerstvo kultury zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu návrhem na prohlášení staveb za památku. Autoři podnětu stavby označili za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
  • Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil. Konstatoval, že "dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny".
  • Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat. Koncem roku 2016 ministerstvo rozhodlo, že komplex památkou nebude. V odůvodnění mimo jiné uvedlo, že "architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky".
  • Ministr kultury Daniel Herman začal loni na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat. V listopadu pak Klub za starou Prahu informoval, že ministr Herman přezkumné řízení zastavil, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, že detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko, že se v areálu neudála žádná významná kulturněhistorická událost či že domy nejsou významným příkladem brutalismu. "Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem," stojí v rozhodnutí.
  • Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice letos 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Ta vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci. Mluvčí developera, společnosti HB Reavis, Jakub Verner již v listopadu ČTK sdělil, že podle předběžných odhadů by se nové budovy mohly začít stavět přibližně za rok.
ČTK

Najdete na Lidovky.cz