Ačkoli část výrobců potravin již v poslední době avizovala růst cen svých výrobků na počátku letošního roku, vše nasvědčuje tomu, že zdražení potravin letos postihne prakticky celé spektrum těchto výrobků. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je výrazný nárůst cen zemědělských surovin ve druhé polovině roku 2010. Ten by ale šlo alespoň z větší části kompenzovat za situace, kdyby bylo zdražení zemědělských produktů jediným impulzem k růstu cen potravin. Jenže impulzů je daleko více a prakticky lze konstatovat, že v posledních letech se jich v jednom čase nikdy nesešlo tolik jako nyní. Kvůli tomu nelze zdražení potravin v letošním roce v zásadě uniknout.
K růstu nákladů na výrobu potravin totiž také výrazně přispívá rostoucí cena ropy, která se pohybuje na dvouletých maximech, a vůbec není jisté, zdali ještě neporoste. To samozřejmě zvýší náklady na dopravu jak zemědělských surovin, tak finálních potravin. Kromě toho rostou ceny energie. Celosvětově roste i ekonomika, což je ovšem také impulz k růstu cen nejen potravin. Do toho všeho klesá cena peněz pumpováním dalších finančních zdrojů do světových ekonomik. Kompenzací takových kroků je nicméně zdražení zejména spotřebního zboží, mezi které potraviny patří. Kromě toho u nás platí zákon o tržní síle, který mimo jiné zakazuje prodej potravin za podnákupní ceny, čímž se snižuje manipulační prostor ke kompenzaci cen ze strany maloobchodu.
Také na světovém trhu komodit je ojedinělá situace. Na rozdíl od cenového boomu většiny (ale ne všech) zemědělských komodit před třemi roky vzrostly loni nejen ceny zemědělských surovin v celém spektru, ale i ceny komodit, které s výrobou potravin souvisí nepřímo, například formou obalových materiálů. Takový kaučuk podražil loni o 50 procent, měď se dostala na historická maxima. Vzrostly také ceny dřeva nebo bavlny. Výrazně podražily „luxusní“ zemědělské komodity jako cukr, káva nebo kakao, nepříliš se hovoří o růstu cen vepřového a hovězího masa, které se v zahraničí loni zvedly již zhruba o pětinu.
Nové smlouvy přinesou zdražení Tato situace přitom potrvá minimálně do příští úrody, tedy nejméně následujícího půl roku. Růst cen potravin lze tak očekávat prakticky hned poté, co začnou lidé po vyčerpání „vánočních zásob“ opět ve větší míře potraviny nakupovat, a poté, co budou uzavřeny aktualizované dodavatelskoodběratelské smlouvy mezi výrobci potravin a obchodníky. V praxi půjde podle všeho o první čtvrtletí letošního roku. Jak vše konkrétně dopadne, je samozřejmě otázkou. Obecně lze ale předpokládat, že se ceny potravin zvýší v rozmezí pěti až patnácti procent, přičemž samozřejmě budou i takové výrobky, kde mohou ceny stagnovat. To platí zejména v případech, kdy půjde o základní potravinářské zboží, na jehož ceny budou maloobchodní sítě lákat své zákazníky. Přesto existuje objektivně největší potenciál ke zdražení pekárenského zboží, i kvůli vyšším nákladům na dopravu a poměrně značné spotřebě energie k výrobě těchto produktů. Právě v pekárenství lze ale očekávat nejvyšší rozpětí při úpravách cen. Modelově řečeno - daní za levné rohlíky bude dražší chléb a naopak.
Zcela jistě musí podražit cukrovinky a výrobky s kombinací surovin cukr/káva/kakao, neboť všechny tyto komponenty podražily v minulém období na několikaletá (cukr na třicetileté) maxima. Již v současné době jsou oproti loňsku o hodně dražší brambory (tam jde o desítky procent), vzhůru půjdou v průměru i ceny ovoce a zeleniny, to je ale hodně dáno sezonností. Zhruba o deset procent zřejmě vzrostou i ceny masa, o něco méně ceny mléka, naopak více mohou podražit sýry. Samostatnou kapitolou je alkohol, kde již výrobci několikaprocentní růst cen avizovali sami.
***
Obecně lze předpokládat, že se ceny potravin zvýší v rozmezí pěti až patnácti procent. Samozřejmě budou i takové výrobky, kde mohou ceny stagnovat.
O autorovi| PETR HAVEL analytik a publicista
