Identifikace fosilií z počátku prvohor a rekonstrukce podoby živočichů, kterým zkamenělá tělesná schránka patřila, není žádná legrace. Není divu, vždyť jde o období, od kterého nás dělí téměř desetkrát delší doba, než jaká uplynula od vyhynutí dinosaurů. Ošidnost takových pokusů znovu dokazuje případ tvora Hurdia victoria.
Poprvé se o něm vědci dozvěděli už před stoletím. V roce 1909 tohoto živočicha na základě nálezu ze slavné lokality Burgess Shale ležící v západní Kanadě popsal americký paleontolog Charles Walcott.
Kromě Hurdia victoria v 505 milionů let staré zkamenělině identifikoval části těla dalších živočichů z třídy medůzovců, sumýšů a dalších členovců. Samotný druh Hurdia victoria patřil podle Walcotta ke korýšovcům a tak také vstoupil do vědecké klasifikace.
Další exempláře se našly v Číně, ve Spojených státech i v Evropě, ale teprve v devadesátých letech se díky lépe zachovalým fosiliím a stovkám jednotlivých fragmentů ukázalo, že se zařazením hurdie není něco v pořádku. Další důkazy se hromadily řadu let. Vyřešení problému přinesla až analýza nejlépe dochovaného exempláře, který po mnoho desetiletí ležel netknutý v depozitáři Smithsonian National Museum ve Washingtonu. V sedmdesátých letech tento kus vědci pouze zařadili mezi členovce, později usoudili, že jde o neobvyklou variantu nejznámějšího kambrijského lovce Anomalocaris. Podle studie otištěné v posledním čísle vědeckého časopisu Science je nepochybné, že k Hurdii victorii patří i časti dříve mylně považované za další organismy. Šlo o živočicha dlouhého téměř půl metru, což je na kambrijské období značná velikost. Podle nové rekonstrukce se hurdia mohla pyšnit naprosto unikátním trojdílným krunýřem, který přesahoval přes přední část hlavy.
„Tato struktura se naprosto liší od všeho, co můžeme vidět u členovců jak žijících, tak vyhynulých, říká hlavní autorka článku Allison Daleyová z univerzity ve švédské Uppsale. I když se vědci shodli, že krunýř skutečně náleží k hurdii, a jsou si i celkem jisti jeho umístěním, nedokážou už říct, k čemu sloužil. Neobsahoval totiž žádné životně důležité orgány.
Postrach trilobitů „Carapax, tedy tvrdá ochranná schránka, slouží k ochraně měkkých částí těla. To můžeme vidět například u krabů či humrů. U hurdie je však tato,konstrukce‘ prázdná“, vysvětluje paleontolog Gregory Edgecombe, jeden z autorů práce.
Není ani jasné, jakými tvory se Hurdia victoria živila. Její oválná „tlama“ s mnoha zuby svědčí o tom, že šlo o predátora, ovšem přímé důkazy chybí.
„Odhadujeme, že jako tvor na vrcholu potravního řetězce sežral vše, co dokázal chytit. V kambrijských mořích to mohli být trilobiti, jiní členovci, měkkýši, mořští červi, nebo dokonce i další predátoři,“ vysvětluje Allison Daleyová.
