Sociální demokraté hrozí rozpočtovým provizoriem.
Má k němu dojít v případě, že se předčasné volby budou konat až v listopadu. A co bude za čtyři roky?
PRAHA Již v tuto chvíli lze téměř jistě říci, že předčasné volby nás během příštích čtyř let čekají znovu. Podle všeho ani nadcházející volební období poslanci nenaplní.
Důvodem je státní rozpočet. Podzimní termín voleb je pro něj naprosto nevhodný. Vláda totiž musí sněmovně předkládat rozpočet ke schválení do 30. září. Reálně tak hrozí, že by každé čtyři roky nová vláda „dědila“ rozpočet po té minulé, protože by na přípravu nového rozpočtu neměla dost času. A to se pochopitelně politikům nelíbí.
Příští volby by se tak měly podle některých poslanců a ekonomických odborníků konat na jaře či v létě. Tedy v době, kdy se na rozpočtu pro příští rok teprve pracuje.
O posunutí termínu voleb hovoří například ekonomický expert ODS Martin Kocourek, připouštějí ho i zástupci levicových stran Lubomír Zaorálek a Jiří Dolejš.
„Když se volby budou konat říjen–listopad, tak je to každé čtyři roky komplikace pro sestavení rozpočtu. Listopadový termín znamená prakticky vždycky provizorium,“ řekl Kocourek LN.
Časová tíseň při schvalování rozpočtu se podle Kocourka ukázala po minulých volbách do sněmovny. Přestože se konaly už v červnu, musela vláda Mirka Topolánka převzít rozpočet z dílny ČSSD.
I v červnu už je docela pozdě „I ten červnový termín se jeví pro první rok fungování vlády a rozpočet na další rok jako hodně napjatý. Z rozpočtového pohledu je nejlepší mít volby někdy v březnu či dubnu, aby vláda měla čas navrhovat legislativu,“ říká Kocourek. Tvorba rozpočtu je dlouhodobá práce a na podzim je už na jeho úpravy či s nimi spojené změny v zákonech pozdě. „Manévrovací prostor vlády je malý, rozpočet se připravuje minimálně od července a do 30. září se musí předložit sněmovně. V tak krátkém čase nemůže vláda připravit legislativu tak, aby rozpočet odpovídal mandátu, který vzešel z voleb,“ přibližuje postup Kocourek.
Jeho obavy potvrdil i zástupce z opačného pólu – místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Listopadový termín, to je pro tvorbu rozpočtu jeden z nejhorších termínů, je velké riziko rozpočtového provizoria.“ Jednou z možností, jak problém vyřešit, je změna rozpočtového období. „Podobně jako to funguje v USA. Rozpočtové období by zkrátka nekopírovalo kalendářní rok,“ popisuje Kocourek.
Druhou variantou by podle exposlance ODS bylo nedodržet čtyřleté volební období a sněmovnu rozpustit třeba po třech a půl letech. „Ale něco jiného je můj pohled a něco jiného je pohled poslance. Beru to čistě akademicky, nemám to ani prodiskutované s kolegy ze strany.“
I Dolejš připouští, že o zkrácení volebního období bude jeho strana uvažovat. „Koncem toho nového volebního období by se mělo uvažovat o tom, jak to znovu vrátit někam k těm červnovým termínům.“ Možnost zkrácení nadcházejícího volebního období v případě listopadových voleb připustil i místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. „To si představit dovedu, může někdo přijít s tím, že mu to neumožňuje připravit rozpočet. Ale já stále doufám, že čtvrteční verdikt Ústavního soudu umožní volby v říjnovém termínu,“ řekl LN.
Rozpočtový výhled na příští rok je velmi pesimistický. Česko by se mohlo dočkat rekordního schodku 230 miliard korun. Tomu se snaží zabránit ministr financí Eduard Janota, který minulý týden představil svůj balíček radikálních změn. Šance na jeho prosazení jsou však mizivé, proti jsou ODS i ČSSD.
