PRAHA Dnes schvalovaný Janotův balíček nutí politiky šetřit. I přes úsporný balíček ale existuje jedno odvětví, které se může těšit na výrazné zvýšení peněz, které do něj dotečou - stavba dopravní infrastruktury. Stát plánuje, že i s pomocí eurodotací dá na silnice, železnice a vodní cesty příští rok přes 96 miliard korun. Otázkou je, jak hospodárný při tom bude. České silnice a dálnice jsou totiž notoricky předražené. Stavět levněji se přitom dá. Ukazují to studie, které vydávají renomované poradenské firmy nebo ekologické organizace, ale i praxe.
Například v Polsku bude dálnici z Lodže do Varšavy stavět čínské konsorcium COVEC, které nabídlo vybudovat padesát kilometrů dálnice za poloviční cenu oproti odhadu polského ředitelství silnic a dálnic. Poláci tak budou stavět za průměrně 150 milionů korun za kilometr, což je v přepočtu o třicet miliard méně než nejlevnější úseky české D11.
Číňané by se mohli účastnit výběrových řízení i v Česku, pokud podají nabídku. „Klidně se mohou přihlásit do tendrů. Pokud ale mám správné informace, nikdo takový zatím zájem neprojevil,“ řekl LN mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Problém v účasti podobné firmy jako COVEC nevidí ani mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Upozorňuje, že se zahraniční dodavatel může přihlásit do soutěže, pokud splní kvalifikační požadavky. Výběrové řízení je podle ní otevřené všem zájemcům o zakázku.
V praxi zatím největší dálniční a silniční zakázky vyhrávají jen čtyři firmy - český Metrostav, švédská Skanska, rakouský Strabag a francouzská Eurovia (dříve Stavby silnic a železnic). U velkých zakázek pak do tendru vstupují ve sdružení, o zakázku se tak ucházejí například jen dva uchazeči. To dlouhodobě kritizuje Transparency International. „Klíčovým problémem je kartelizace velkých zakázek, čemuž zadavatel vychází vstříc tím, že naráz zadává příliš velké úseky,“ řekl ředitel organizace David Ondračka. Stát navíc většinu silnic staví dráže, než předpokládal při zadávání zakázky. Konečná cena, za kterou vítězná společnost získá kontrakt, bývá o deset i více procent vyšší, než státem předpokládaná. To, že nízký počet soutěžitelů zakázku prodražuje, dokládá i loňská studie Vysoké školy ekonomické. „S růstem počtu dodavatelů, otevřeností soutěže a eliminací subjektivně hodnocených kritérií klesá konečná cena,“ uvedl ve studii její autor Jan Pavel z VŠE. Každý další soutěžitel sníží podle studie cenu zakázky o 4,4 procenta
Drahou infrastrukturu kritizuje i vládní NERV. Ve své závěrečné zprávě upozornil na to, že výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz. Infrastruktura v Česku stojí o 62 procent více než obytné stavby, v Německu a Itálii je přitom levnější. Důvodem je podle NERVu korupce, nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, měkká rozpočtová omezení státu a intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů.
Mezi opatřeními, která NERV doporučuje, je například ochrana oznamovatelů korupčních praktik, takzvaných „whistleblowerů“.
O tom, že by tato praktika firmy minimálně znervóznila, je přesvědčen i Ondračka z Transparency International. „Rozšířit takzvaný leniency program z cenových kartelů i na zakázky by do kartelových dohod vneslo určitou míru nejistoty -firmy by se obávaly, že někdo povolí a celou věc ,práskne‘,“ uvedl Ondračka.
***
Stavebnictví Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)
Příjmy SFDI (v miliardách korun) Daňové příjmy: 15,5 (výnosy silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot atd.) Nedaňové příjmy: 7,3 (výnosy z mýtného) Dotace ze státního rozpočtu: 13,3 Spolufinancování z EU: 36,06 Úvěr od EIB na pokrytí národního podílu u akcí spolufinancovaných z EU: 12,211 Prostředky z dluhopisů: 11,65 Celkem: 96,021 Na silnice a dálnice z toho půjde 18,099 mld korun, navíc na silnice půjde část ze 36,06 mld od EU Přes ekonomickou krizi je rozpočet SFDI na rok 2010, který financuje stavby silnic, železnic a vodních cest, rekordní. Pramen: Rozpočet SFDI na r. 2010
