O vydání všech tří souborů děl stát rozhodl již před mnoha měsíci, tehdejší ministr kultury Jiří Balvín to oznámil loni v prosinci. Sama Národní galerie ale čekala ještě na další posudky. Když se letos v červenci ujal jejího vedení Jiří Fajt, nechal si vypracovat ještě oponentní posudek, který správnost vydání děl podle něj potvrdil. Zejména v případě Vyšebrodského oltáře bylo podle odborníků rozhodování složité.
Vyšebrodský cyklus
Devět deskových maleb z poloviny 14. století je stěžejním dílem malíře, jehož jméno historikové neznají, proto jej označují jako Mistra Vyšebrodského oltáře podle klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě.
O Vyšebrodský cyklus se cisterciáci již dříve neúspěšně soudili. Nemohli o něj žádat v rámci restitucí v 90. letech, kdy se umělecká díla vydávala na základě výčtového zákona a podmínkou bylo, že na jaře roku 1950 díla byla fyzicky na místě - v tomto případě v klášteře. Oltář však byl z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938; i tehdy ale byl v klášteře umístěn až druhotně a jsou i teorie, že původně vůbec nevznikl pro Vyšší Brod, ale pro katedrálu sv. Víta.
ČTĚTE TAKÉ: |
V současné době by ale vzácné deskové malby stěhování čekat nemělo. Zůstanou v expozici středověkého umění v Anežském klášteře, jen se u nich vymění popiska, na níž nově bude uveden jako majitel Cisterciácké opatství Vyšší Brod a informace o tom, že obrazy jsou dlouhodobě a bezplatně do Národní galerie zapůjčeny.
Stejně tak Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou ponechá veřejnosti přístupné čtyři části takzvaného Puchnerova oltáře a Česká provincie Řádu sv. Augustina zapůjčuje do stálé expozice ve Šternberském paláci dva obrazy Petra Paula Rubense - Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin.
