Důvodem je obava, aby zrakově postižení lidé, kteří procházejí po chodníku a zeď domu pro ně představuje důležitou vodící linii, najednou nenarazili třeba právě do těžkého stolu nebo slunečníku.
Hospodští argumentují tím, že na ulici stojí ještě mnoho dalších překážek, které na rozdíl od venkovních hospod nikdo neřeší. Nevidomí lidé ale naopak oplocení předzahrádek, které dlouhodobě požadovali, vítají.
„Už nevím, co bych měl ještě splnit, abych mohl vedle hospody postavit dva stoly a čtyři židle,“ řekl LN jeden z českobudějovických restauratérů, který si ale v obavě z reakce úřadů přeje zůstat v anonymitě. Vedle poplatků za zábor veřejného prostranství prý musí vyhovět památkářům, policistům, sehnat různá vyjádření. Údajně uvažuje o tom, že kvůli stále narůstající byrokracii letos venkovní posezení vůbec neotevře. „Samozřejmě chápu potíže nevidomých, cítím s nimi. Ale třeba kolostav na chodníku nikomu nevadí, zatímco stůl ano,“ uvedl hospodský.
Zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) však potvrzují, že podle jejich zkušeností předzahrádky opravdu představují pro nevidomé vážný problém.
„Proto jsme také iniciovali vyhlášku, která oplocení předzahrádek nařizuje už od roku 2001,“ řekl LN Viktor Dudr z Metodického centra odstraňování bariér SONS. Původní předpis byl ale podle něj tak nejasně formulovaný, že ho prakticky nikdo nedodržoval a úředníci nevymáhali.
„Proto byla loni schválena nová, jasnější vyhláška,“ uvedl Dudr. Před letošní letní sezonou tak začaly úřady „plot“ od provozovatelů předzahrádek skutečně striktně vyžadovat. Podle Dudra je totiž pro nevidomé či slabozraké velmi důležité, aby se při chůzi mohli držet vodící linie, kterou představuje zeď domu, a v případě nějaké překážky na ulici mohli opět navázat na vodící linii, tuto překážku ohraničující. „Pro toho, kdo nemá potíže se zrakem, je to možná nepochopitelné. Jestliže ale slepec najednou narazí na překážku, kterou nečekal, může se opravdu zranit,“ uvedl Dudr.
Mělo by být podle něj i v zájmu hospodských, aby se vyhnuli tomu, že jim nevidomý člověk najednou vrazí do hostů či do stolu. Dudr připouští, že podobnou nečekanou překážkou jsou pro slepce i kolostavy, to se dá ale podle něj vyřešit jednoduchým opatřením.
„Kolostav musí být postaven tak, aby mezi ním a zdí byla alespoň jeden a půl metru široká mezera a kola stála rovnoběžně se zdí,“ uvedl Dudr.
Zároveň ale potvrdil, že podobných potíží existuje z hlediska nevidomých celá řada a úřady je někdy neumějí řešit. „Projektanti nám píší, co si to zase vymýšlíme, ale pro nás je to opravdu velmi důležité,“ uvedl Dudr, sám zrakově postižený. I magistráty potvrzují, že nová vyhláška týkající se majitelů předzahrádek často mezi hospodskými vzbuzuje vášně.
„Některé předzahrádky jsou například na náměstí každý rok a provozovatelé je nyní musejí přizpůsobit nově vzniklým podmínkám. A to je často velmi nákladné,“ řekla LN mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.
Nová vyhláška okolo předzahrádek často mezi hospodskými vzbuzuje vášně
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
