Je to už opravdu finální zpráva, nebo se ještě jedná?
Auditní zpráva je hotová, jde o její finální znění. Česko uplatnilo v průběhu jejího zrodu řadu námitek, některé auditoři uznali. Jde o šetření, jež se zaobíralo strukturálními a sociálními dotacemi; ty agrárnické se řeší v samostatném auditu, který ještě hotový není. „Finální zpráva se týká auditu v působnosti ministerstva pro místní rozvoj (MMR), netýká se výdajů v rámci zemědělství,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
  |
Agrární subvence jsou tudíž stále otevřené, byť též prověřované. Žádná kontrola se nezabývá nárokovými dotacemi neinvestičního typu – na hektar obdělané půdy, na chované zvíře –, byť by teoreticky mohla. MMR nyní jedná s Bruselem už jen o implementaci nápravných opatření odhalených chyb, ale ne o jejich podstatě.
Co unijní auditoři shledali?
Brusel prověří, jestli má Česko systémový problém se střetem zájmu. Podnětem je kauza Babiše a Agrofertu |
Ve vztahu k premiérovi usoudili, že stále ovládá holding Agrofert, třebaže ho vložil do svěřenských fondů. Jde o to, že má stále zájem na finančním prospěchu firem, protože je jejich jediným obmyšleným a protože se mu podnik po konci politického angažmá vrátí. Nadto dosazuje osoby do vedení a kontroly obou fondů.
Další zjištění se týkalo celkově chybného nastavení systému, a to především na ministerstvu průmyslu v obou uplynulých dotačních sedmiletkách. Nikdo neprověřoval, jestli je žádající firma opravdu malá, nebo jen vyčleněný úponek z velké a bohaté matky, nezkoumala se propojení nebo jestli jde skutečně o inovaci. Kvůli systémovému průšvihu Brusel Česku na čas pozastavil čerpání a uložil republice nápravu. Ta už se ke spokojenosti Evropské komise udělala.
Auditoři nehovoří o problému jen ve vztahu k premiérovi a holdingu, nabádají Česko k obecné nápravě a kontrole. I to se děje. Audit zkoumal jen vybraný vzorek projektů, ale kvůli systémovým selháním doporučil Česku, ať si zkontroluje všechny.
Jaká je pozice Česka, premiéra a Agrofertu?
Zdejší úřady s ústředním závěrem, a sice že Babiš je ve střetu zájmu, pročež žádná z holdingových firem nemá nárok na subvenci, nesouhlasí. To stát v komunikaci s Bruselem dokládal mimo jiné stanoviskem ministerstva spravedlnosti. Česká pozice říká, že Babiš zákonu o střetu zájmů vyhověl, jak měl, a nadto, že evropští auditoři nejsou povolanou autoritou, jež má vykládat české zákony. To jsou jen soudy.
Z toho plyne i obecnější závěr – kdokoli z vrcholných politiků vloží své podnikání do stejně konstruovaných trustů, má dle české pozice splněné zákonné podmínky k čerpání.
České orgány se závěry auditu o střetu zájmů Babiše nesouhlasí. Dotace se vyplácely transparentně, hájí se premiér |
„Probíhá komunikace ohledně plnění nápravných opatření. Poslední česká reakce byla odeslána v březnu, Komise je v ní informována o plnění požadovaných opatření, a to i ve vazbě na zjištění o střetu zájmů. Reakci jsme v této věci zatím neobdrželi. České orgány opakovaně uvedly, že řídící a kontrolní systémy byly nastaveny v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů, na této pozici Česko trvá,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí MMR Vilém Frček.
To, jestli Komise uzná, že Česko ošetřilo kontrolu střetu zájmů, je důležitá okolnost do budoucna – kdyby ne, Brusel může přísun eur (po)zastavit celkově, jak ostatně žádají evropští lidovci. Eurokomisařka Věra Jourová už prostřednictvím serveru Lidovky.cz sdělila, že Brusel zahájí plošnou kontrolu Česka kvůli nakládání se střetem zájmů kohokoli vůči komukoli, aby vyloučil, že se tu porušuje vláda práva. Bez toho se neotevře stavidlo nové dotační sedmiletky.
Premiér trvá na tom, že splnil vše, co mu zákon ukládá, pročež střet zájmů nemá. Na správnosti postupu trvá i Agrofert. „Původně auditoři zkoumali kvůli údajnému střetu zájmů 100 dotačních titulů. Dle vyjádření ministryně financí zbyly pouze 3 problematické dotace v celkové výši 3,1 milionu korun. Věříme, že se vyjasní i zbývající 3 dotační tituly. My trváme na tom, že ke střetu zájmů nedochází a žádné neoprávněné dotace nečerpáme,“ uvedl mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
Může se Česko obrátit na evropské soudy?
MMR aktuálně hledá cesty, jak by to šlo. Protože proti auditu jako takovému nelze podat žalobu k evropským soudům, není to rozhodnutí jako takové. Tím by bylo odmítnutí proplatit některou z kritizovaných dotací, jenomže Česko žádný takový nárok nevzneslo, Brusel nemá co odmítat, pročež se Česko nemá jak soudit.
Černošický úřad opět zahájil správní řízení s Babišem kvůli možnému střetu zájmů |
Jenže by to zároveň potřebovalo, už kvůli úředníkům, co o žádostech o dotace rozhodují. Některé projekty, dotčené dle auditu střetem zájmů, se předplatily ze státního rozpočtu, v rozporované sumě jde o ony tři miliony korun. Úřady musejí peníze vymáhat, jinak jim hrozí policejní zájem i šetření ze strany Bruselu. Protože když něco předplatily z domácího, ale nežádají o proplacení Komisi, dopouštějí se nedovolené veřejné podpory.
„Vyplacené prostředky by se měly vymáhat, nicméně se zdá, že se české orgány s postojem Komise neztotožňují, a proto se k ničemu takovému zjevně nechystají. Konečné slovo, kdo má pravdu, může mít jen soud, ale v tuto chvíli by cesta k soudu byla, pokud by ČR požádala EU o vyplacení dotace. Pokud však ČR o vyplacení prostředků EU nepožádá a přitom nebude ani vymáhat vrácení dotací od dotčených společností, vystavuje se zase riziku porušení ustanovení o veřejných podporách,“ popsal serveru Lidovky.cz Petr Bříza, odborník na unijní právo z advokátní kanceláře Bříza & Trubač.
A co české soudy?
Ty jsou rozhodně způsobilé vyložit český zákon, má to však háčky. Nemůže se na ně obrátit stát, to by musela některá z dotčených firem. Kvůli tomu, že by nesouhlasila s vymáháním předplacené částky, což by se nejprve řešilo u finančního úřadu a pak u správního soudu včetně odvolacích štací. Jenže to by musel někdo začít vymáhat, a to zatím nikdo z úřadů nedělá, protože trvají na svém stanovisku, že jednaly v souladu se zákonem.
Situaci by mohlo odblokovat rozhodnutí ministerstva průmyslu, které minulý týden odmítlo žádost o dotaci od holdingové firmy Primagra právě s odkazem na audit. „Neexistuje zdroj financování. Správce operačního programu ví, že by tyto prostředky kvůli auditům Evropské komise na projekty Agrofertu nedostal,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Závěry Evropské komise o Babišově střetu zájmů jsou konečné, upozorňují čeští europoslanci |
To je rozhodnutí napadnutelné u soudu, musela by to však udělat Primagra. Mluvčí Hanzelka nekomentoval, zda se holdingové podniky budou soudit. „Míč je teď na straně státu,“ uvedl pouze. Navíc daný soud může řešit jen postup ministerstva s ohledem na stanovisko Evropy, ne výkladovou podstatu střetu zájmu. Buď jak buď, k pravomocnému verdiktu vede daleká pěšina.
Budou se vracet peníze?
Z ČR do Bruselu ne, protože se už v prosinci 2018 přestaly dotčené projekty posílat k proplacení, není co vracet. Zbývá tedy linka předfinancování z českých peněz. V rámci všech shledaných chyb je to z kritizovaných, tedy kontrolovaných projektů, 113,3 milionů, z toho 5,1 milionu se vztahuje ke zjištěním o střetu zájmů a z toho 3,1 milionu proplatilo ministerstvo průmyslu z národních peněz, ale bez certifikace do EU. U ostatních chyb není příčinou střet zájmů, ale třeba nešlo o inovaci, i když mělo.
Co bude dál?
I nadále nebude Komise proplácet žádné žádosti, kde shledává střet zájmů, a to do doby, než si premiér střet zájmů náležitě ošetří či než případně rozhodne soud. „Jakékoli projekty, kde by nadále panoval střet zájmů, nelze pochopitelně proplácet,“ potvrdila serveru Lidovky.cz Magdalena Frouzová z českého zastoupení Evropské komise. Dopady mohou být širší, na celkovou alokaci, kdyby Komise došla k závěru, že se střetem zájmů je tu systematický a systémový problém. Ministerstvo financí dodalo, že pro další postup Česko nutně potřebuje soudní výklad střetu zájmů.
