Jak se v rezoluci píše, Srbsko musí přehodnotit vztahy s těmi západními zeměmi, které uznají nezávislé Kosovo. A vzhledem k tomu, že samostatnost provincie údajně podporuje i Severoatlantická aliance, Srbsko se nesmí stát jejím členem. Plánovaná asociační dohoda mezi Bělehradem a Bruselem, která je prvním krokem na cestě do EU, by také podle rezoluce „měla brát ohledy na podporu suverenity a územní integrity“ Srbska. Bělehrad proto také odmítá plánovanou civilní a policejní misi EU v Kosovu. Ta podle dokumentu nebude vítána do doby, než o konečném statusu provincie rozhodne Rada bezpečnosti OSN.
„Srbsko nezávislost Kosova nikdy nepřijme,“ uvedl před poslanci srbský prezident Boris Tadič. Jak dodal, Bělehrad proto bude i nadále pokračovat ve svých diplomatických aktivitách, a to zejména na půdě Rady bezpečnosti, která má o provincii jednat 9. ledna. Jestliže podle něj jednotky NATO Srby v Kosovu neochrání, „srbská armáda je připravena jim pomoci, samozřejmě se souhlasem mezinárodních institucí.“ Ve vztahu k Albáncům poté srbští politici volili smířlivý tón. „Kosovo je dostatečně velké jak pro Albánce, tak pro Srby,“ prohlásil premiér Vojislav Koštunica. „Rozhovory nemohly skončit kompromisem. Hlavními viníky ale nejsou Albánci, ale USA a některé evropské země,“ doplnil ho ministr pro Kosovo Slobodan Samardžič.
***
Kompromis nebyl možný, hlavními viníky však nejsou Albánci, ale USA a evropské země
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
