Česká republika je podle Fialy připravena Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje. Dalšími významnými body vzájemných rozhovorů jsou podle Fialy poválečná rekonstrukce Ukrajiny a podpora jejího členství v Evropské unii.
„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách, navzdory válečným podmínkám.
Skupina „hlasití podporovatelé Ukrajiny“
Zelenskyj podle českého premiéra evropským lídrům v Bruselu popsal aktuální dění na frontě ve válce rozpoutané Ruskem. Ukrajinská strana předala každé z partnerských zemí seznam vojenského materiálu, který by od ní uvítala a o kterém předpokládá, že ho daná země vlastní, sdělil diplomatický zdroj. Česko podle něj může poskytnout zhruba polovinu věcí ze seznamu.
Ve skupině, kterou bruselský server Politico popisuje jako „hlasité podporovatele Ukrajiny“, bylo vedle Česka také Slovensko, Dánsko, Finsko, Lotyšsko a Estonsko. Během odpoledne v tomto formátu jednaly celkem čtyři skupiny. S čelnými představiteli Francie, Německa a Británie se Zelenskyj setkal už ve středu.
Šéfka Evropského parlamentu Metsolaová řekla, že budoucnost Ukrajiny je v EU. Lídři evropských zemí mezitím zahájili mimořádný summit, na ten Zelenskyj dorazil společně se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Vedle politiků byly při příjezdu Zelenského na summit nejen vlajky členských států, ale také dva ukrajinské prapory.
Sankce zasáhnou ruský export
Nové sankce EU zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur, řekla Ursula von der Leyenová. Zahrnou i další politiky, armádní činitele a propagandisty. Předsedkyně Evropské komise zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.
„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď (...) Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. Brusel a členské země budou podle ní pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu korun).
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKromě toho chtějí země EU zesílit tlak na Rusko pomocí nových sankcí, které by komise měla podle von der Leyenové navrhnout v příštích dnech. EU se podle ní zaměří na Putinovy propagandisty, což požadoval sám Zelenskyj. Dále rozšíří omezení ruského exportu a omezí vývoz technologií využitelných pro vojenské účely. Unijní země chtějí schválit sankce před prvním výročím začátku invaze připadajícím na 24. února.
Podle Fialy je také naprosto nutné dále pokračovat ve zbrojní podpoře Ukrajiny k tomu, aby se ubránila obrovské přesile ruských vojsk.
Prezident @ZelenskyyUa v Bruselu.
Jednali jsme o konkrétní pomoci, která je pro Ukrajinu důležitá, ať už ve vojenské oblasti, nebo v energetické infrastruktuře, kterou Rusko systematicky likviduje. (1/2) https://t.co/hvboLmbG9E
„Jednoznačně podporujeme zřízení speciálního tribunálu. Předpokládám, že podpoříme práci na dalších krocích, které jsou zaměřeny na Rusko a Bělorusko. Neměli bychom zapomínat ani na Írán, který svou pomocí umožňuje barbarské útoky na Ukrajinu,“ uvedl Fiala ráno před odletem.
Summit podle Fialy nebude o definitivních rozhodnutích. Očekává, že půjde o diskuzi, která bude pokračovat na řádném zasedání v březnu. Tématem bude totiž i nelegální migrace. Rada chce posoudit dřívější závěry ohledně přístupu k migraci, to se týká například účinnosti ochrany vnějších hranic EU.
Slovensko Zelenskyj požádal o stíhačky MiG-29 na obranu před ruskou agresí. Prezident také slovenskému premiérovi poděkoval za přístup Slovenska k ukrajinským uprchlíkům. Heger připomněl, že země mají společnou hranici.
„Jste náš soused, ale také náš partner. Je v zájmu Slovenska i evropské bezpečnosti vám pomoci. Na vašem požadavku proto budeme pracovat a s naší pomocí můžete počítat,“ uvedl Heger na setkání s tiskem.
Poměr mezi odpovědností a solidaritou
Ve večerních hodinách se debata stočila na téma migrace. „Budeme se soustředit na spolupráci se zeměmi, přes které vedou migrační toky. Česká republika chce posílit spolupráci v oblasti návratu a přebírání osob,“ řekl ve čtvrtek ráno Fiala.
Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na dnešek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu.
Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Diskuse vedli také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes niž cizinci do unie přicházejí.
„Je jasné, že musí existovat i nějaký poměr mezi odpovědností a solidaritou. To ale neznamená přerozdělování a kvóty,“ řekl po nočním jednání český premiér. Stejně jako další země se podle něj Česko místo přejímání migrantů hlásí k přímé pomoci vytíženým zemím. Fiala také připomněl, že Česko a další země v blízkosti Ukrajiny se v současnosti vyrovnávají s množstvím ukrajinských uprchlíků a o přerozdělování nemluví.
Lídři rovněž probrali dlouhodobou konkurenceschopnost EU, a to v oblasti průmyslové či technologické. Rozvolnění pravidel veřejné podpory by podle Fialy nebylo pro Česko výhodné. Bylo by pak podle něj těžké konkurovat například Německu.
„Pravidla nás chrání před neférovou podporou. Vyčerpané státní rozpočty zemí nejsou bezedné. Řada států nebude mít kapacitu dotovat část trhu, jako by to dělaly bohaté členské státy, kdyby se pravidla příliš uvolnila,“ dodal premiér.
