Fiala stejně nechtěl případ komentovat. „Pan premiér se nebude vyjadřovat. Děkuji za pochopení,“ sdělil Deníku N a ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.
Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.
O této záležitosti už dříve veřejně promluvil sám prezident, podle něhož ředitel BIS Michal Koudelka nařídil v minulosti odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí, a odposlouchávána tak byla i hlava státu. Po Zemanových výrocích se případem začala zabývat inspekce Bezpečnostní informační služby pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) loni v prosinci konstatovala, že nemá žádné indicie, že zpravodajská služba postupovala nezákonně.
Druhý případ, o kterém se prezidentův dokument zmiňoval, se přímo dotýká kancléře Vratislava Mynáře. Právě on skartaci tajného dokumentu o Vrběticích nařídil, uvedl deník. Kauza se může podle serveru týkat i někdejšího pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka.
Policisté měli podezření, že se dostala i k lidem, kteří neměli patřičnou bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu – tu nemá ani Mynář, ani Novák, dodal Deník N.
„Zeman v létě na Úřad vlády odeslal premiérovi Petru Fialovi písemný požadavek, aby v těchto dvou trestních řízeních spolupodepsal nepřípustnost trestního stíhání. Fiala však abolici nepodepsal,“ napsal Deník N s odkazem na osm důvěryhodných zdrojů z Fialova kabinetu, Hradu a Úřadu vlády. Zeman podle nich v dokumentu neuvedl žádná konkrétní jména.
Premiér své rozhodnutí neformálně řešil se členy své vlády, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na informace obsažené v článku zatím nereagoval.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.
