Je dobře, že máme premiéra, který nevydává knihy svých snímků s celebritami a papaláši. Je dobře, že Topolánek chápe také svět mimo davoská setkání globalizačních brouků pytlíků, že oceňuje opomíjené hrdiny, bývalé i současné vojáky a vůbec „obyčejné lidi“. Ale občas může i při té bohulibé snaze šlápnout do lejna. Jako třeba včera.
Proč neoslavit 100 let Národního technického muzea. Vždyť uchovává a pěstuje součást naší identity. Ale když už je muzejní budova uprostřed zásadní čtyřleté rekonstrukce, musí být u těch oslav zrovna premiér a musí to být zrovna ve speciálně naaranžované expozici?
To sté výročí je samo o sobě nejednoznačné. Pražské technické muzeum bylo založeno 5. července 1908, právně bylo ustaveno 13. března 1910, zpřístupněno 28. září 1910. Hrome, k čemu teď přiřadit tu stovku? Navíc od podzimu 2006 je muzeum uzavřené kvůli rekonstrukci, jež potrvá právě až ke stému výročí otevření sbírek v září 2010.
Proč tam premiér Topolánek lezl právě 1. října? Protože zrovna skončila jedna etapa rekonstrukce. Protože muzejníci budovu dočasně naaranžovali. Protože běží volební kampaň. Všechny ty důvody se dají pochopit. Ale všechny ty důvody zavánějí papalášstvím.
