Třídím odpad. Nepálím plasty. Šlupky od brambor alou na kompost. S Haničkou Zagorovou nešlapu, nelámu. Zachránil jsem slepýše, přestože zrovna on by se nikdy nedozvěděl, kdo že ho to nezachránil. Jenže ze samé spokojenosti se sebou samým si občas zapálím. S tím je teď ale konec - a já se cítím dotčen.
Že KOUŘENÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ, to dá rozum i můj kašel. Ale že KOUŘENÍ ŠKODÍ STROMŮM, to se mi už zdá za větve přitažené. Samozřejmě jsem si nedělal iluze, že když se projdu s cigaretou letním sadem, nalijí se dosud scvrklé, neduživé plody natolik, že sadaři budou muset žádat vládu o dotace, jelikož tak katastrofálně dobrou úrodu nečekali. Ovšem fakt, že za mou 14denní spotřebu kuřiva prý naše planeta zaplatí jedním padlým stromem (na vysoušení tabáku), to je věru silná káva - kolik stromů padne na její sušení a pražení, nevím. A vlastně ani vědět nechci, protože ji piju rád, sladkou, a nechci, aby mi zhořkla, podobně jako teď kouření.
Naše kouřelačná armáda, čítající 1,2 miliardy mužů, žen i dětí, prý ročně porazí 600 milionů stromů - bože, tolik domů, krovů, samorostů, palubních desek lepším vozům! A kolébek! Najednou jsem všech škůdců král -a kůrovec se vším dřevokazným hmyzem a Wabi Daňkem dohromady jsou ubohými břídily! Nesmysl, klid.
V tom bum, další rána: kdyby se prý kapacita země, kterou kouřením vyčerpáváme, využila k pěstování jídla (smaženého sýra?), stačilo by to k nakrmení 10 až 20 milionů podvyživených zemšťanů! A je to jasný: dneska v noci neusnu...
A kouřil bych. Jenže nejsem schopen si zapálit, ruka se mi třese při představě, že by stačilo odmrštit milovanou cigaretu, a nějaký kručící podvyživenec se promění v říhajícího přesycence. Ale takhle to přece nefunguje...
A přichází rána poslední: my kuřáci prý ročně vyprodukujeme 5,2 miliardy kilogramů metanu! Tolik?? Vždyť pod takovou váhou už by nebe spadlo na zem! Nesmysly! Jen klid! (Ale když už jsme u toho: zač je teď na burze tuna metanu? KOUPÍM CENÍK SKLENÍK. PLYNŮ. Zn.: Producent).
Ach jo, kdyby tak byl metan jedlý, ba roztíratelný: třeba chleba s metanem a smetanou, to by hladovějícím mohlo šmakovat. Ale asi bych se bál, že se metanem ještě víc nefouknou. A co přibalit ke každé krabičce cigaret semínko stromu?
Dá se vůbec kouřit ekologicky? Když pomineme dvojsmyslnou legrácku, vhodnou do předpůlnoční silvestrovské televizní scénky, asi ne. Mimochodem: ručně balené cigarety jsou prý škodlivější než balené strojem. Už prý existují nějaké biocigarety z ekologicky pěstovaného tabáku, jenže minimálně za 5,40 eura, takže je budou kouřit jen světlovlasé ženy v šestilitrových jeepech...
Asi fakt zbývá jediné: NEKOUŘIT. Měsíčně spasím 2 stromy, do smrti, by oko, 480. Krát 1,2 miliardy = hurá! Huliči všech zemí, spojte se! Zachraňme lesy, vymažme slovo HLAD! Pojďme na to - a počítáním, kolik tabákových plantážníků v zemích 3. světa, kolik žen u balicích linek v zemích 2. světa či trafikantů 1. světa přijde o práci, tím se teď nezdržujme. Típu.
O autorovi| Tomáš Hanák, vesničan a herec
