UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ
Při skupinovém výběru mezi sebou soupeří celé populace. Setkáváme se s ním všude, kde druh vytváří velké množství více či méně samostatných sociálních skupin, stád, hejn či tlup a kde je přežití či reprodukční úspěch jednotlivce úzce svázán s přežitím a úspěšností jeho sociální skupiny.
Jestliže u daného druhu existuje skupinový výběr, potom mohou být jeho působením preferovány takové vlastnosti organismů, které jsou výhodné pro skupinu jako celek, pro svého nositele však žádnou výhodu nemusí přinášet, nebo mu dokonce mohou škodit. Typickým příkladem druhé kategorie znaků jsou vzorce altruistického chování, které je užitečné pro skupinu jako celek, svému nositeli však škodí. Objevíli se kupříkladu v blízkosti hejna kavek dravec, první kavka, která jeho přítomnost zaznamená, vyrazí výstražný výkřik a celé hejno se pokusí o útěk či o společnou obranu.
Z hlediska jednotlivce je vydávání varovného signálu a účast na obraně hejna chováním značně iracionálním a nevýhodným. Jedinec by měl podstatně větší šanci na přežití, kdyby sobecky využil informaci o přítomnosti dravce pouze pro sebe, podle okolností se buď přikrčil, nebo se nenápadně přesunul na opačný konec hejna a nechal sežrat nějakého jiného jedince, svého potenciálního konkurenta. Jestliže místo toho ostatní varuje, vzdává se své výhody, neboť existuje přinejmenším stejná šance, že dravec zaútočí proti němu jako proti kterémukoli jinému příslušníku hejna.
Z hlediska skupiny, hejna, je však altruistické chování užitečné, protože snižuje pravděpodobnost, že dravec při útoku na hejno vůbec uspěje. Útok do středu rozlétajícího se hejna, mezi velké množství pohybujících se cílů, je totiž velmi obtížný a často směřuje do prázdna. Hejno, v němž se vyskytují altruističtí jedinci, má proto lepší šance než stejně velké hejno, v němž se altruisté nevyskytují. Na konci určitého časového období, například sezony, bude proto početnější, a je tedy pravděpodobnější, že se odštěpí více hejn dceřiných.
Individuální a skupinový výběr však v tomto případě působí proti sobě. V rámci hejna totiž existuje výrazný selekční tlak proti altruistickým jedincům. Pro jedince je nevýhodné být altruistou, protože je pro něho mnohem výhodnější využívat výhody poskytované altruistickými jedinci, sám se chovat sobecky a nevarovat ostatní před dravcem.
O tom, zda u příslušného druhu převládnou altruisté, nebo sobci, rozhoduje v prvé řadě populační struktura daného druhu, způsob formování a zániku sociálních skupin, stupeň výhodnosti a nevýhodnosti altruistického chování pro jedince a skupinu a další vlastnosti daného biologického systému.
Individuální výběr je ve většině případů mnohem silnější než výběr skupinový. Proto se vlastně až do 80. let uplynulého století biologové většinou domnívali, že se skupinový výběr v přírodě téměř nikdy významně neuplatňuje. Novější analýzy však ukazují, že v některých situacích může dokonce převážit nad výběrem individuálním.
Knihu Jaroslava Flegra nazvanou Úvod do evoluční biologie vydalo nakladatelství Academia.
Text upravila redakce Lidových novin.
