TEGUCIGALPA/CARACAS Ještě včera ráno patřil Honduras mezi levicové výspy v Latinské Americe. A ještě než se rozbřesklo, tak prezident Manuel Zelaya doufal, že se mu za pár hodin podaří nechat si v referendu posvětit plán, který mu měl umožnit setrvání v prezidentské funkci i v dalším období.
Jenže někdy kolem šesté hodiny ranní místního času se před prezidentovým domem objevilo asi 200 honduraských vojáků, kteří hlavu státu zadrželi, odvezli na letiště a deportovali do Kostariky. Tam si pak svržený Zelaya podle britské BBC postěžoval, že se jej zmocnili, ještě když byl v pyžamu. „Stal jsem se obětí únosu skupiny honduraských vojáků,“ prohlásil Zelaya a vzápětí se nechal slyšet, že se dál považuje za prezidenta.
Byť je Honduras relativně malou středoamerickou zemí a převraty nejsou v jeho moderní historii nic neobvyklého, vyvolaly události ve světě velký ohlas. Spojené státy odmítly, že by s pučem měly cokoliv společného, a vyzvaly k poklidnému řešení krize. Podobně tak EU ústy českého ministra zahraničí Jana Kohouta zadržení prezidenta označila za „nepřijatelné narušení ústavního pořádku v Hondurasu“.
Nebývale ostře se pak ozvala Venezuela, respektive její taktéž levicový vůdce - a Zelayův spojenec - Hugo Chávez. Včera se totiž objevily zprávy, že během převratu byl v Hondurasu zadržen kubánský velvyslanec a zbit jeho venezuelský kolega. Chávez pohrozil, že pokud by byl venezuelský ambasador zabit či by vojáci vstoupili na půdu jeho diplomatické mise, považoval by to za „de facto vyhlášení války“. Stejně tak uvedl, že bude usilovat o svržení jakékoliv vlády instalované pučisty. Již včera byl přitom prozatímním prezidentem jmenován dosavadní šéf honduraského parlamentu Roberto Micheletti.
Svržení prezidenta Zelayi bylo označeno za první převrat v Latinské Americe od skončení studené války. Od častých pučů z minulosti se ale v mnohém lišil. Zelaya se totiž sám dostal do konfliktu s honduraským Nejvyšším soudem. Navzdory soudnímu verdiktu chtěl včera uspořádat referendum, na jehož základě by se pak mohlo v listopadu konat všelidové hlasování o změně ústavy. Podle nynějšího znění totiž může prezident zastávat jen jedno funkční období a Zelaya by v čele země chtěl zůstat i po příštím roce, kdy má odejít.
Nejvyšší soud navíc včera dokonce oznámil, že sám vydal impulz ke svržení prezidenta a armáda jednala na jeho příkaz. A především - na rozdíl od svých svržených latinskoamerických předchůdců nebyl zabit, ale „pouze“ odvezen do zahraničí.
