Kdepak. Jenže prezidentský úřad je v myslích Čechů stále spojen s představou jakéhosi osvíceného monarchy, kterým byl pro řadu lidí TGM a pak i Václav Havel. Pro řadu lidí je prezident především symbolem, až pak politikem.
Odtud je už jen krůček k obrazu prezidenta coby krále - nejvyšší autority, shlížející z oken Pražského hradu na hemžení prostých občanů v ulicích města. Právě Hrad je totiž jedním ze symbolů, které spojují prezidenta s českými králi. „Být zvolen nedaleko svatováclavské kaple s korunovačními klenoty nebo pár kroků od hrobu českých panovníků znamená být součástí tradice, kterou si neseme, když ne v genech, tak alespoň v kolektivní paměti,“ napsal v Reflexu komentátor Bohumil Pečinka.
Ano, prezident je součástí „královské linie“ - alespoň co se týká úřadu, v němž hlava státu sídlí.
A má i další privilegia, která ho přibližují monarchistické tradici: je například jedním ze sedmi lidí, kteří mají klíče k trezoru, v němž je ukryta svatováclavská koruna. Plat prezidenta se také nedaní, což je rovněž privilegium, které přetrvává z dob ještě před první republikou. Česká hlava státu nemusí podávat ani majetkové přiznání. Daň za něj z ročního platu přesahujícího čtyři miliony platí stát.
