Jmenování profesorů navrhuje vědecká nebo umělecká rada příslušné vysoké školy. Jmenovací dekrety obou kandidátů Univerzity Karlovy v Praze odmítl Zeman podepsat na jaře 2015, spolu s Fajtem a Ošťádalem byl mezi nimi rovněž Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zeman svůj krok tehdy zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Následovaly soudní spory.
V roce 2021 soud pravomocně rozhodl, že nejmenování Ošťádala a Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Přesto je během svého mandátu nejmenoval. Eichlera, který vzal už v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět, Zeman jmenoval profesorem v roce 2021.
Kvůli sporům o jmenování některých docentů profesory předával jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident. Ve středu je tak noví profesoři dostanou opět z rukou hlavy státu.
„Osobní nenávist a pomsta“
„Během těch dlouhých let mi byly vytýkány rozličné věci, které se ale měnily tak rychle, jak to či ono bylo vyvraceno. Nakonec z oněch takzvaných oficiálních důvodů nezbylo zhola nic. A pod mlhovinou těchto manipulativních spekulací to byly, podle mého soudu, osobní nenávist a pomsta za to, že jsem otevřeně vyjadřoval svoje názory, např. na podporu Karla Schwarzenberg během volebního klání s Milošem Zemanem,“ zhodnotil pro iDNES.cz možné důvody Zemanova bojkotu třiašedesátiletý historik umění Fajt.
Připustil také, že po nedobrovolném odchodu z Národní galerie, kterou vedl z pozice ředitele, se dozvěděl, že „hradní klice měl vadit i sociálně kritický program Galerie. Záměrně jsme nastavovali neúprosně čisté zrcadlo Zemanovu pročínskému patolízalství,“ nebere si servítky.
Přestože spor bývalé hlavy státu s částí českých univerzit budil více pozornosti, než by bylo zdrávo, protože se do celé záležitosti vložil i soud, neobává se Fajt, že by to vrhalo na tuzemské školství temný stín. „To je a bude hodnoceno na základě jiných kritérií. Spíše bych v tom viděl pouhý lokální folklór Zemanova bezprávního prezidentování.“
Zvítězily pravda a právo, těší historika
Přestože měl být Fajt jmenovaný profesorem přes osmi lety, největší radost nemá ani tak z titulu, jako ze změny hlavy státu. „V souvislosti s mojí situací mě pak napadá jedině okřídlené rčení Václava Havla, které bych však pro můj případ lehce modifikoval na ‚pravda a právo zvítězily nad lží a nenávistí‘.“
První impuls, že by se jmenování mohlo podařit za prezidenta Petra Pavla, přišel přímo od bývalého náčelníka generálního štábu, který se o tom zmínil v médiích. Poté to také zmínila kancléřka Jana Vohralíková. „Samozřejmě jsem měl informace o probíhajících jednáních i od advokátů, kteří mě a Univerzitu Karlovu (UK, pozn. red.) zastupovali v opakovaných a úspěšných žalobách proti prezidentovi,“ vysvětluje Fajt.
Jmenování profesorem přesto přichází v době, kdy Fajt již nepůsobí na žádné z českých univerzit. V minulosti pracoval právě na UK, nyní má několik doktorandů v Německu, které chce dovést k promoci. Kromě toho pracuje ve Státních uměleckých sbírkách v Drážďanech, kde má na starost program a mezinárodní vztahy.
„Připravil jsem zde Českou sezónu, během níž v saské metropoli vystupovaly na dvě stovky českých umělkyň a umělců. Dodnes je v Drážďanech k vidění rozsáhlá interaktivní instalace Imaginárium Divadla bratří Formanů a jejich přátel, jakož i výstava představující díla české klasické moderny v dialogu s pracemi současných umělkyň a umělců,“ popisuje s tím, že připravuje výstavní projekty, které budou k vidění nejen v Drážďanech, ale také v Praze.
„A rád bych dokončil rozepsanou knihu o středověkém sochařství ve středním Německu. Nevylučuji, že se k přednášení ještě někdy vrátím,“ nebere univerzitu za uzavřenou kapitolu.
Jmenovací dekret si tak z rukou prezidenta převzalo 21 žen a 72 mužů, které na získání titulu navrhla vědecká nebo umělecká rada příslušné vysoké školy. Návrhy dříve schválila vláda a jmenovací dekrety podepsal prezident.
Nejvíce nových profesorů, a to 30, navrhla Univerzita Karlova v Praze. Devět profesorů bylo jmenováno na návrh Vysokého učení technického v Brně, osm na návrh Masarykovy univerzitě v Brně a sedm na návrh Českého vysokého učení technického v Praze. Noví profesoři jsou mimo jiné i z Univerzity Palackého v Olomouci, z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a z České zemědělské univerzity v Praze.
Vedle Fajta a Ošťádala se nositeli nejvyššího vysokoškolského titulu stali například psycholožka Lenka Krámská, která vede oddělení Klinická psychologie v pražské Nemocnici Na Homolce, právník a vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva na Masarykově univerzitě Filip Křepelka a Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci, který vede Centrum prevence rizikové virtuální komunikace.
