„Velmi oceňuji vysokou účast polských voličů ve volbách. Polsko je pevnou součástí Evropské unie a transatlantického prostoru. Věřím, že se naše tradiční dobré sousedské vztahy budou i nadále úspěšně rozvíjet,“ poznamenal Pavel.
Vystrčil věří tomu, že výsledky zajistí pokračování intenzivní bilaterální spolupráce ČR a Polska, ale i dobrou spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). V čele Senátu by podle něj mohl pokračovat Tomasz Grodzki, s kterým měl dosud velmi dobrou spolupráci. „Dívám se do budoucnosti optimisticky,“řekl.
Lídr dosavadní opozice Donald Tusk je podle něj proevropský politik, s kterým má velmi podobné názory ohledně Ukrajiny, koordinace bezpečnostních záležitostí či lidských práv.
Šéf Senátu velmi ocenil vysokou volební účast. „Musím vyseknout poklonu všem polským občanům, evidentně se zajímají o osud své země,“ dodal.
Pekarová Adamová uvedla, že vysoká volební účast je vždy dobrou zprávou. „Protože výsledky pak odrážejí vůli velké části občanů. Ať už jednání o vládě skončí jakoukoliv variantou, věřím v pokračování dobrých česko-polských vztahů.“
Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) má upřímnou radost z toho, že je velká šance na vznik proevropské vlády „Gratuluji Občanské platformě, našemu partnerovi v Evropské lidové straně, ke skvělému výsledku,“ uvedl.
Zahraniční politika se nezmění
Podle šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nezávislý) je nutné vyčkat na programové prohlášení nové vlády v Polsku.
„Z mé vlastní zkušenosti totiž vyplývá, že jsme se na tom podstatném s našimi polskými sousedy dokázali vždy shodnout. I proto radikální změny ve spolupráci neočekávám,“ poznamenal.
Předpokládá, že pokračovat beze změn bude i spolupráce v regionu. „V zásadních strategických otázkách, jako je obrana, bezpečnost nebo zahraniční politika, jsme rozvíjeli spolupráci v minulosti a jsem přesvědčen, že to bude platit i nyní,“ dodal.
Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) očekává, že nová polská vláda zachová v zahraničních otázkách více méně stejnou linii jako ta dosavadní. Nynější vláda byla podle něj popisovaná jako protievropská, Benešík ji však považuje spíš za pragmatickou. „Myslím, že základní linka směrem k ČR zůstane zachovaná. Rozhodně neočekávám nějaké zhoršení. Pokud bude vládnout Tusk, naváže na to pozitivní, co dělá současná vláda,“ míní.
Volby vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Do parlamentu vstoupí ještě krajně pravicová Konfederace, která má 7,16 procenta hlasů.
Volební vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby PiS dokázalo sestavit vládu a prodloužilo tak svou dominanci v polské politice z posledních osmi let. Na nadpoloviční většinu dosáhla opoziční Občanská koalice společně se stranami Třetí cesta a Nová levice.
Výsledky voleb jsou podle polských komentátorů velkým vítězstvím šéfa Občanské koalice Donalda Tuska, kterého se PiS pod vedením svého lídra Jaroslawa Kaczyńského pokoušela vykreslovat jako loutku v rukou Ruska a Německa.
Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se vrátí do premiérské funkce, kterou již zastával v letech 2007 až 2014. V letech 2014 až 2019 pak působil jako předseda Evropské rady.
Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál řekl, že obě alternativy nového povolebního uspořádání v Polsku jsou proevropské a prozápadní.
Pro Českou republiku je podle něj Polsko důležitým partnerem, a ať už v něm bude jakákoli vláda, bude se snažit, aby vztahy obou zemí byly co nejlepší.
15. října 2023 |
