„Navrhujeme tuto úpravu provést mimo současný návrh konsolidačního balíčku, který se věnuje stabilizaci veřejných financí, a tedy tato úprava jde proti jeho cíli,“ míní vnitro.
MMR označuje toto navýšení za nespravedlivé a neodůvodnitelné. Vyšší náhrady pro bývalé prezidenty se nelíbí ani ministerstvu práce. Některé úřady upozorňují, že návrh zákona obsahuje změny, které nesouvisí s jeho účelem.
„V předloženém návrhu dochází ke změně výpočtu renty na dynamický způsob. Zvolený ukazatel však zároveň způsobuje více než dvojnásobnou valorizaci této renty. To v souvislosti s konsolidací veřejných financí a kroky, které představuje, například snižování objemu platů ve veřejné správě, kroků v rámci důchodové reformy, zvýšení nemocenského pojištění, považujeme za nespravedlivé a neodůvodnitelné,“ uvedlo MMR.
Miloš Zeman, kterému skončil prezidentský mandát letos v březnu, nyní pobírá doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně, kterou musí danit, ale nemusí z ní odvádět zdravotní a sociální pojištění. Navíc k ní má i starobní důchod, který v lednu 2019 činil 15 000 korun. Po nynější valorizaci podle serveru ceskeduchody.cz činí zhruba 20 600 korun.
Dalších padesát tisíc korun dostává na paušální náhrady, třeba provoz kanceláře nebo asistenta. Stejné výhody má i bývalý prezident Václav Klaus. O tyto výhody můžou bývalé hlavy státu přijít, třeba když spáchají úmyslný trestný čin, případně jsou zvoleni poslancem, senátorem či ombudsmanem.
Ministerstvům vadí i další změny
Výhrady ohledně nesouvisejících změn, které balíček obsahuje, má mimo jiné ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Jak uvádí ve svém stanovisku, některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející. Jako jednu ze zásadních připomínek uvádí, že vláda chce ušetřit na podpoře obnovitelných zdrojů, ale nenavrhla přitom změnu příslušného zákona.
Také ministerstvo vnitra stejně jako Šalomounův úřad upozorňuje na nesouvisející změny zákonů. Jde například o změnu zákona o pozemních komunikacích, kde se upravují pravidla pro užívání komunikací nadměrnými vozidly. „Máme pochybnost, nakolik se jedná o materii, která má vliv na konsolidaci veřejných rozpočtů, neboť fakticky jde o stanovení procesních pravidel spojených s žádostí o užití komunikací nadměrným vozidlem,“ píše ministerstvo vnitra.
Vnitro má kromě jiného výhrady i k budoucímu nastavení daně z nemovitostí. Ministerstvo financí navrhlo, aby obce mohly nově stanovit koeficient u této daně ve výši 0,5 místo původně nejnižšího koeficientu 1,0. „Dle našeho názoru tato úprava jde proti dikci záměru zvýšit výnos z této daně a umožní tlak na jednotlivé představitele obcí a měst k negativní úpravě této daně dle původního záměru,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
