Z Varšavy prezident do Bělověžského pralesa odletěl dopoledne vrtulníkem společně s manželkou Ivanou a s částí delegace.
Ovčáček sdělil, že ředitel národního parku seznámil Zemana s aktuální situací v pralese. „Pan prezident zopakoval své solidární stanovisko s Polskem. Během debaty zmínil i fakt, že zubři, právě z Bělověžského pralesa, jsou v České republice v Milovicích,“ řekl Ovčáček. Zemana s delegací poté zavezly do nitra pralesa bryčky tažené koňmi.
Už jsme na cestě do srdce Bělověžského pralesa! https://t.co/B0PQviR1ym
Podle svého mluvčího Zeman při debatě se zástupci národního parku situaci v Bělověžském pralese přirovnal k Šumavě a k tamním sporům mezi ochránci přírody a lesními hospodáři o způsobu boje proti kůrovci. Ovčáček poznamenal, že během debaty také zaznělo, že v této otázce chybí věcná diskuze a proto nastupuje debata emotivní.
Do Polska Zeman přiletěl ve středu, ve čtvrtek jednal s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Po setkání s ním se na tiskové konferenci český prezident Polska zastal ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese. Poznamenal také, že spolu mluvili o pokusech rozvrátit visegrádskou skupinu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a vnutit jí vůli Evropské komise v některých věcech, které narušují princip subsidiarity. Podle Zemana má každá země právo rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.
Zeman se zastal Polska ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese |
Polsko se kvůli Bělověžskému pralesu dostalo před Soudní dvůr EU. Evropská komise ho totiž zažalovala za lesnické zásahy a rozsáhlou těžbu. Unijní soud dal komisi v polovině dubna za pravdu. Těžbu Polsko hájilo bojem proti lýkožroutu smrkovému, takzvanému kůrovci. Boji proti kůrovci se Zeman věnoval i v České republice, ve svých názorech na způsob zákroku proti němu se neshoduje s některými odborníky a ochránci přírody.
  |
Bělověžský prales je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO a patří do sítě Natura 2000. Známý je jako poslední domov evropského zubra, žijí v něm ale i vlci a rysi. V roce 1996 se plocha parku na polském území zdvojnásobila na 10 500 hektarů. To však představuje pouhých 18 procent celkové rozlohy pralesa na území Polska. Celkem prales zabírá asi 150 000 hektarů. Jeho biologickou hodnotou přirovnávají ekologové k tropickým deštným pralesům.
