Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Prezidentem Německa je Wulff

Česko

Během volby spolkového prezidenta utrpěla kancléřka tvrdou ránu. Její kandidát prošel až ve třetím kole

BERLÍN/PRAHA „Kteří to byli?“ musela včera odpoledne přemítat kancléřka Angela Merkelová, když se dozvěděla výsledky prvního kola německých prezidentských voleb. Čtyřiačtyřicet poslanců vládních stran totiž nehlasovalo pro kancléřčina kandidáta. Padesátiletý předseda Dolního Saska Christian Wulff se nakonec do čela Německa probojoval teprve po třetím kole hlasování.

Wulff byl jistě kandidátem důstojným, ale přece jen vybraným trochu bez fantazie. Tu daleko víc prokázali opoziční sociální demokraté a Zelení, když na hlavu státu nominovali sedmdesátiletého Joachima Gaucka, disidenta z bývalé NDR a posléze šéfa úřadu pro odhalování zločinů Stasi. Oproti sice schopnému, ale poněkud „umělohmotnému“ Wulffovi jde o skutečnou osobnost a jeden ze symbolů sjednocení Německa.

To se ostatně projevilo při včerejším prvním kole hlasování, kdy Wulff nezískal absolutní většinu 623 hlasů, i když v sále sedělo 644 poslanců Bundestagu a zemských sněmů, kteří měli hlasovat pro Wulffa. Jenže nehlasovali, a někteří dokonce hodili lístek Gauckovi, který získal bez jednoho pět stovek hlasů.

„Můj první pocit - demokracie žije a funguje,“ usmíval se Gauck. Nadšení neskrývali ani sociální demokraté a Zelení, pro které to bylo první, byť jen částečné vítězství po prohraných spolkových volbách a celkovém ústupu obou stran ze slávy. Funkcionáři Merkelové Křesťansko demokratické unie (CDU) se snažili zůstat v klidu a vykládat havárii jen jako drobnou provozní poruchu. „Více než sto hlasů, to je dostatečný náskok,“ vyjádřil se například poslanec CDU Peter Altmaier. Někteří představitelé koaličních liberálů (FDP) se však od nominace Wulffa už po „prohraném“ prvním kole distancovali. „Je to porážka těch, kteří Wulffa vybrali,“ uvedl pro televizi ARD Wolfgang Kubicki, lídr liberálů ze ŠlesvickaHolštýnska. Spolkoví šéfové FDP naopak tvrdili, že strana jako celek Wulffa určitě podpořila.

Kancléřka vkládala naděje do druhého kola a věřila, že těm vládním poslancům, kteří jí chtěli uštědřit políček, bude stačit první kolo a v druhém už budou hlasovat pro Wulffa. Merkelové naděje se však naplnily jen částečně. V druhém kole získal Wulff sice o patnáct hlasů víc než v prvním, ale i jeho 615 hlasů bylo málo. Na druhou stranu o něco menší podpora pro Gaucka ukázala, že ani on nebyl průchodným. Pro postkomunistickou Levici byl totiž Gauck, symbol boje s totalitou, jako možný budoucí prezident nepřijatelný. Kandidátka postkomunistů Lukrezia Jochimsenová přitom dostala přes sto dvacet hlasů, a kdyby bývalí komunisté hlasovali se zbytkem opozice, měl by jejich společný kandidát spolu s hlasy vládních „odpadlíků“ šanci Wulffa porazit.

O vítězi rozhodla Levice O příštím prezidentovi Německa rozhodlo teprve třetí kolo. Wulff dostal 625 hlasů, což by mu paradoxně stačilo ke zvolení už v prvním nebo druhém kole. Gauck získal 494 hlasů. Výsledek klíčového kola nakonec rozhodli volitelé Levice. Stáhli svoji kandidátku Jochimsenovou a většina z nich se zdržela hlasování.

***

CHRISTIAN WULFF

Narodil se 19. června 1959 v Osnabrücku a ve svých 51 letech je nejmladším spolkovým prezidentem v historii. Od roku 1975 je členem CDU. Wulff v roce 1987 dokončil studium práv. Mimo jiné pracoval jako radní města a advokát. Později se stal poslancem dolnosaského zemského sněmu. Od 4. března 2003 je předsedou vlády Dolního Saska.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!