Nejúspěšnější prezidentské volby. Tak vysokou účast neměly žádné volby v Česku od roku 1998, leckde se stály dlouhé fronty, do místností se vpouštěl předepsaný počet lidí. Před téměř čtvrtstoletím, ve sněmovních volbách, poslalo 74 procent voličů do Strakovy akademie poprvé ČSSD, jejíž jednobarevnou vládu tehdy vedl Miloš Zeman. Ve sněmovně se díky takzvané opoziční smlouvě opírala o podporu pravicové ODS.
Generál Pavel předběhl v boji o Hrad Andreje Babiše. Do druhého kola jdou oba s těsným odstupem |
Těsnota na topu. Rozdíl mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem je minimální. Zatímco v minulé volbě před pěti lety Miloš Zeman první kolo nad Jiřím Drahošem výrazně vyhrál (38,56 % vs. 26,60 %), sobotní výsledek se spíš podobá tomu před deseti lety. Tehdy mezi sebou první Zeman a druhý Schwarzenberg neměli rozdíl ani jedno procento (24,21 % vs 23,40 %).
Odsunutá Danuše. Ačkoliv nejrůznější průzkumy viděly bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou s výsledkem přes 20 procent a slušnou šancí na postup, realita sobotní volby byla úplně jiná. Podle všeho se část z nerozhodnutých voličů ve finále přiklonila k Babišovi a Pavlovi.
„Tady si nic nefoťte. Ani vlajku.“ Jak Češi volili svého prezidenta na nepřátelském ruském území? |
Propad mužů s druhým pokusem. Že výrazně nezabodují Karel Diviš s Tomášem Zimou, se čekalo. Vyšší ambice ale měli dva kandidáti, kteří zřejmě i díky slušnému výsledku v prezidentské volbě 2018 následně uspěli v boji o senátorská křesla. V roce 2018 byli pomyslným svěžím větrem volby, Fischer skončil třetí (10,23 %), Hilšer pátý (8,83). Nyní jsou oba o příčku níže s výrazně nižším počtem odevzdaných hlasů.
Svržení vlády nezabralo. Velký výsledek neudělal ani kandidát jinak silné SPD Jaroslav Bašta, který byl pro leckoho černým koněm volby. Leitmotivem jeho kampaně bylo možné svržení současné vlády. Tento nápad, špatně kompatibilní s Ústavou, evidentně voliče nezaujal. Skončil pátý s výsledkem pod pět procent.
