V době, kdy kolem hudebního průmyslu panuje evidentní nejistota, slaví britský hudební měsíčník Mojo své dvousté číslo. Je to skutečně oslava: přežíváme! Nejedná se jen o britskou kauzu: Mojo se po léta prodává i u nás, byť jen ve vybraných stáncích, které systematicky nabízejí zahraniční časopisy. A hlavně je dobrým lakmusovým papírkem: až se položí i silné Mojo, bude to další výstražný signál, že je potřeba vymýšlet nové struktury pro kontakt muzikantů s publikem. Všechno se nedá dělat punkově: a tenhle časopis reprezentuje dost čestné zacházení s hudbou pro všechny rockové generace. Pro jubilejní číslo si v Moju vymysleli atraktivní bonus: přizvali „hostujícího editora“, kterým není nikdo jiný než Tom Waits. Písničkář, herec a nedostižný baron Prášil světového popu skutečně naplnil část časopisu. Vždycky byl kronikář: zachycoval přehlédnuté. I o nejslavnějších lidech světa bájí drzé historky, které jste předtím nikdy neslyšeli. V tom se možná podobá ambiciózním publicistům, kteří mu pak závidí beztrestnost toho bájení.
Jako šéfredaktor Tom Waits zase potvrdil, že ignoruje, kdo patří ke které generaci a zda je slavný. Jednou z osobností čísla je Harry Belafonte, americko-karibská ikona Elvisovy éry (dnes je mu 83). Sám Waits pořídil interview s excentrikem ze slavného country rodu Hankem Williamsem III. Na webu můžete vidět čtyři listy z notesu, počmárané rukou Mistrovou: chrlený seznam oblíbených písní, které Waits doporučil pro CD v příloze. Nakonec jich tam je jen patnáct: malý vesmír hudebních souvislostí od starých bluesmanů přes Raye Charlese až k lahůdkovému skuhrání spisovatele Williama S. Burroughse. V tuhle chvíli je zatraceně podstatné, že hudební média umějí přesvědčit věrohodné a populární osobnosti, aby přidaly svůj kredit k tištěné žurnalistice. Chtějí-li se udržet, musejí vyzařovat širší společenskou přitažlivost: zní to jako nadbíhání snobům, ale ve skutečnosti je to prověřená taktika kulturních profesionálů. Jenom jestli to celé Tom Waits neprovedl proto, že papírová média dnes už na nejmladší generaci působí podobně donkichotsky jako lunatici, pobudové a hajdaláci z jeho songů?
O autorovi| Pavel Klusák, hudební publicista
