Všichni jsme se někde, někdy, někomu narodili. To je jistý, nabeton. Otec je prej vždy nejistý, to se všeobecně ví. Novinka je, že i matka. Tomu říkám emancipace. Konečně se i rodičkám při pohledu na jejich potomka obavou podlamují kolena. Nepřeju jim to, ale je to konečně spravedlivý.
Porodnice v Třebíči zřejmě zaměstnává šprýmaře, co hrajou s novorozenci šachovou partii alias dětskou českou ruletu. Gen sem, gen tam, degen na E 6, intoš na C 3. Tahle veselá mimi rošáda dýmá potenciálně v každé rodině.
Otázka zní: Vedou paroháči, nebo porodňáci? Nechme se překvapit. Každej je na vážkách, proto si dělá genetické testy. (Všichni vlastně ne, jen ti, co na ně mají sedm táců bokem.) Odhad, jak to dopadne? Třetina testovanejch zjistí, že ač beran, kozoroh, rak či střelec, má v hnízdečku kukačku. Někdo na tom vydělal. Ač ne jeho, devatenáctiletý klacek je sice fracek, ale mistr světa v ringu facek. Naopak jeho pravá genetická chlouba je u jinejch jen trouba.
V blízké budoucnosti se zřejmě bude konat akce kulovej blesk po vzoru filmového trháku o stěhování národa, jenže místo bytů se budou handlovat děti. Motivace je jasná, všichni chceme doma šlechtit svoji krev. A když nám podstrčí jinou, chceme za citovou újmu pár „melounů“ leštit hned.
Jistota je jistota, proto si raději adoptujte cizí dítě; nemá sice vaši ješitnou rodinnou genetickou přednost, aspoň to víte a o to víc se mu snažíte do kebule vštípit svou moudrost. A pak už nezbejvá než se modlit, aby vám, nebiologickým rodičům, nebyl nepotomkem v budoucnu rozbit ciferník.
Když, jako letos, roste hodně hub, říká se, že na dveře buší válka. Co znamená, když se, taky letos, rodí hafo dětí? Nabízí se odpověď: Nechoď do porodnice porodit děti... A to není problém, porodnice mají totiž plno! Musíte se totiž zaregistrovat už tejden před střikem, promeškáte-li to, pak si připravte takovejch patnáct tisíc, ty to spraví... (Třeba vás aspoň nechají porodit ve výtahu načerno.) Možná to nebude úplatek, aby vás vzali, možná to je příspěvek na zřízení tetovacího studia do porodního sálu, místo tatínka si vezměte k porodu tetovacího machra, který, než do pazour chňapne vaše robátko dětský lékař, vytetuje na prdýlku poznávací značku!
O autorovi| Petr Urban, kreslíř a sáňkař
