Kam se poděli neandertálci? Přežili více než čtvrt milionu let, včetně několika dob ledových, proč a kam před 30 tisíci lety zmizeli? Možná jsme je snědli.
S touto hypotézou vyrukovala skupina odborníků na základě předmětů a kostí z francouzské jeskyně Les Rois v západní Francii. Už od 20. let minulého století v ní odborníci i amatéři objevují stopy dávné lidské přítomnosti. Nálezy sice už více než půl století spočívají v pařížských inventářích, rozruch přesto vyvolaly až nyní.
V krátkosti si představme předměty doličné. Pochází z pozdního období takzvané aurignacké kultury (podle francouzského městečka Aurignac), která se v Evropě objevila asi před 40 tisíci lety a mizí přibližně o 14 tisíc let později. Patří k ní například nedávno objevená Švábská venuše z Hohle Felsu s přehnaně zvýrazněnými ženskými rysy (LN 14. 5.).
Nálezy z Les Rois však na první pohled tak zajímavé nejsou. Tvoří je kamenné předměty a několik málo kosterních pozůstatků, včetně lidských kostí. Konkrétně jde o dvě čelisti, které podle původních objevitelů patřily nejspíše moderním lidem. Zvláště jedna z nich se na světlo dostala ve velmi poškozeném stavu – někdo z ní vytloukl většinu zubů, které se většinou našly ve stejné vrstvě. Také nesla stopy po ostrém předmětu.
Objevitelé tento stav jen konstatovali a „případ“ uzavřeli. Znovu ho otevřela až skupina odborníků vedených Fernandem Rozzim z Centre National de la Récherche Scientifique (Národního výzkumného centra) v Paříži.
Ti nejprve přehodnotili práci předchůdců. Nové poznatky o stavbě zubů neandertálců naznačují, že alespoň jedna čelist nebyla lidská. Důležité je, že šlo právě o onu těžce poškozenou čelist.
Záhadné stopy na ní jsou podle Rozziho a kolegů stejné jako ty, které zanechávaly kamenné nástroje na kostech ulovených zvířat nalezených v jeskyni. Někdo tedy z čelistí odstraňoval maso, včetně jazyka.
Rozzi se domnívá, že vražedné nástroje aurignacké kultury také usvědčují viníka dávného zločinu: moderního člověka. A myslí si, že nešlo o ojedinělý případ: „Neandertálci zahynuli naší rukou, a v některých případech jsme je dokonce i jedli,“ řekl Rozzi britskému deníku The Guardian.
Dokonce je přesvědčen, že důkazy by se daly najít také na jiných nalezištích, ale vědci je obvykle přehlížejí. „Podle mého se ovšem musíme smířit s tím, že ke kanibalismu docházelo,“ řekl Rozzi.
Není asi příliš překvapivé, že s jeho závěry řada kolegů nesouhlasí. Dokonce i člen stejného výzkumného týmu Francesco d’Errico z ústavu v Bordeaux se domnívá, že zmíněnou čelist mohli lidé jenom najít, a pak teprve zuby z ní použít do náramku.
Možná jsou i další vysvětlení. Sami autoři článku konstatují, že kosterních pozůstatků z dané doby je málo. Je tedy také možné, že zmíněné domněle neandertálské rysy byly součástí genetického dědictví dané skupiny Homo sapiens.
Nebo – a to je kontroverzní možnost, která se v podstatě nedá ani potvrdit, ani vyvrátit za současného stavu vědění – je daná čelist dokladem křížení moderního člověka a jeho vyhynulých příbuzných.
Rozzi dál sbírá důkazy pro vinu svého druhu. Spolu s ostatními kolegy nyní provádí v Les Rois vlastní vykopávky, aby okolí místa nálezu a jeho kontext popsali moderními metodami.
