Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

„Přijali jsme pohádkový verdikt“

Česko

Balíček sociálních škrtů přestane platit 31. 12. 2011. Vláda tak dostala šanci prosadit ho znovu a správně

Zrušení prošlo nejtěsnějším možným počtem. Všech šest soudců, kteří s vyhověním návrhu Bohuslava Sobotky a jeho kolegů nesouhlasili, neopomnělo své důvody napsat.

BRNO Ústavní soud právě vydává volné pokračování příběhů o královně Koloběžce I. Tak tato věta není žádnou aprílovou zprávou, ale oznámením, které se zapíše do právní teorie a historie. I jako důkaz názorové rozpolcenosti ústavních soudců ve včera uzavřeném případu. Návrhu sociálních demokratů vyhověli v nejtěsnějším možném poměru 9:6.

Nesouhlasící soudci dokázali popsat svými výhradami přibližně stejně papíru, jako zabírá napadený výrok. „To už se stává,“ komentovala to stručně soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová, která obšírný text nálezu a jeho zdůvodnění připravovala.

Právě Wagnerová v minulosti opakovaně „drtila“ pravicové politiky při výpovědích před plénem. A bylo téměř jasné, že pokud zůstala soudkyní zpravodajkou i v době vynesení výroku, pravicová vláda prohrála. Jenže těsně.

Na těsné poměry při hlasování už v minulosti narazilo několik jednání o zákonech - bylo tomu tak například při jednání o zrušení regulačních poplatků, které nakonec soudci těsně nezrušili.

Soudci odmítají jakkoli přiblížit neveřejné zasedání pléna, na němž rozhodují. Z náznaků lze vyvozovat, že část soudců chtěla tentokrát zrušit zákon okamžitě, ale na to by neměli dostatek hlasů - a ty mohla nakonec potřebná většina dostat až odsunem účinnosti výroku na konec roku.

Drak je bez hlav, ale dali jsme mu i živou vodu, píše soudce Část soudců přesto protestuje. Na směsi úryvků z historie, právní teorie i pohádek své odlišné stanovisko staví právě soudce Stanislav Balík. Přirovnáním ke královně Koloběžce kritizuje kolegy, kteří svým rozhodnutím problémový zákon nechali obstát i neobstát současně, když ho zrušili až ke konci roku. „Dvousethlavému drakovi byla uťata většina jeho hlav, tyto se však mohou odkutálet pod sprchu živé vody,“ napsal. Dodal, že nelze vycházet z toho, že parlamentní většina je zločinným spolčením. Výrok podle něj ukončil dosud v praxi soudu běžnou zásadu minimalizace zásahu a položil základy „doktríně maximalizace nezásahu“.

Osm stran jeho výhrad sice má spíše akademický charakter, ale stává se tak součástí právní teorie, jíž se odborníci mohou a budou zabývat. „Kolega má trošku literární sklony,“ poznamenala včera Wagnerová. Spor komentovali i další nesouhlasící soudci, například Ivana Janů zdůrazňuje, že kolegové měli posuzovat i materiální posouzení škod, protože vláda je na konci roku v jiné situaci než sněmovna. „Předložený návrh, dle mého názoru, je problémem primárně politickým, nikoli ústavněprávním,“ poznamenala. Její kolega Jiří Mucha například upozornil, že nález zavádí do předpisů označení opozice, které dosud v předpisech chybí. A soudce Vladimír Kůrka tvrdí, že soud by měl do parlamentních procedur vstupovat při situacích vskutku mimořádných, ale navíc i věcně uchopitelných a přesvědčivě nezpochybnitelných, kterou tento spor nebyl. Za současných podmínek podle něj soud spíše ztratí kredit.

***

Čeho se zrušené zákony týkají * nemocenská - po celou dobu nemoci se snížila na 60 procent denního vyměřovacího základu * porodné - vyplácí se jen za první dítě a pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima * příspěvek na péči - v prvním stupni se snížil z 2000 na 800 korun měsíčně * sociální příspěvek - zůstal jen rodinám s dlouhodobě nemocným nebo dlouhodobě či těžce zdravotně postiženým dítětem * rodičovský příspěvek - celková vyplacená částka nesmí překročit 216 tisíc korun * podpora v nezaměstnanosti - snižuje se při výpovědi na vlastní žádost či po dohodě - lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat

Ústavní soud zrušil balíček sociálních škrtů. V odůvodnění nálezu mimo jiné zaznělo:

„Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů.“

„Projednání této věci, jakož i zkušenosti s vyhlašováním stavu legislativní nouze v minulosti, mj. vážení míry omezení a zkrácení momentální parlamentní opozice, cení práv a především zásah do demokratických principů ovládajících legislativní proces, vede Ústavní soud k vážným pochybnostem o ústavnosti aktuální úpravy institutu stavu legislativní nouze.“

„Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v parlamentu (aklamace, pokladu případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona) anebo (a) jen tehdy, kd kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažností situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona (stav ohrožení státu, válečný stav).“

„Není úlohou Ús Ústavního soudu zkoumat, zda by projednání návrhu zákona ústavně konformní proc procedurou vedlo k jinému výsledku (obsahu zákona), než tomu bylo na základě vadné procedury.“

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!