Hřeben mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull na jihu Islandu začal poprvé chrlit lávu a popel přibližně před měsícem a islandští vědci předem ohlašovali, že očekávají další a podstatně masivnější erupce. Ve čtvrtek se pak na ledovci Eyjafjallajökull objevila dvoukilometrová prasklina, pod kterou vybuchla sopka, zatím nesoucí jméno ledovce. Právě její erupce má za následek, že se „setmělo“ nad celou Evropou.
Einar Kjartansson, geofyzik z islandského meteorologického ústavu, se nechal slyšet, že vulkán může chrlit popel ještě několik dnů i týdnů, ale jeho vliv na leteckou dopravu závisí na počasí. Mrak je těžký a pohybuje se pomalu směrem na jihovýchod.
Značná část popela spadla v okolí sopky a odhaduje se, že v takové míře napadl naposled v roce 1918 při erupci vulkánu Katla. Jemným popelem je teď nicméně pokryta prakticky celá jižní část Islandu.
Civilní obrana v té souvislosti vyzvala lidi, aby ve městech, která jsou blízko vulkánu, dýchali přes roušky. Díky rychlým reakcím místních úřadů je situace pod kontrolou a nikdo nebyl ohrožen na životě; všechny monitorovací instituce však mají pohotovost.
Ledovec rozpouštěný lávou způsobil záplavy, kvůli nimž muselo být narychlo evakuováno kolem sedmi set lidí. Záplavy by nicméně podle expertů neměly mít dlouhého trvání, prý už kulminovaly.
Přesto byla hlavní rychlostní silnice na třech místech rozkopána, aby mohla valící se voda s kusy ledu odtéct do moře a nezničila most, který jí stál v cestě.
Islanďané rovněž zaznamenali změnu barvy vody jednoho z nejznámějších islandských vodopádů Skógafoss, která se teď zdá být víc bahnitá, což ovšem nemusí se současnou sopečnou aktivitou nikterak souviset.
Farmáři na jihu Islandu evakuují zvířata, i když větší hrozbou než právě aktivní sopky je pro ně už zmiňovaná Katla, při jejímž posledním výbuchu všechna zvířata uhynula. Největším problémem je popel kontaminující vodu a jídlo.
Další sopečná rizika Na Islandu dnes ale doutnají i další rizika. Profesor na Islandské univerzitě Pall Einarsson například prohlásil, že měření v Grímsvötnu, sopce pod největším ledovcem v Evropě Vatnajökull, zaznamenala dunění a sérii zemětřesení srovnatelných s těmi, která byla naměřena před poslední erupcí v roce 2004. „Ta erupce začala jevem, při němž se rozpuštěná voda nahromadila pod ledem a dosáhla takového tlaku, že doslova odstřelila celou čepici ledu,“ líčil profesor Einarsson. „Naše měření nyní prokazují, že se tento scénář bude do roka opakovat,“ dodal.
Zároveň by se nemělo zapomenout na Heklu, sopku, která od osídlení Islandu vybuchuje přibližně každých deset let; poslední erupce se odehrála 28. února 2000 a k té další by podle expertů mohlo dojít právě v letošním roce.
Zatímco svět se dívá na islandskou vulkanickou aktivitu jako na přírodní katastrofu, právě sopky táhnou turisty. Turistické kanceláře nabízejí výlety nad chrlící vulkány, islandští i cizí umělci vystavují jejich fotky a kresby a vulkanologové a vědci jsou ve svém živlu.
O autorovi| Lenka Vaiglová spolupracovnice LN na Islandu, Autorka dlouhodobě žije na Islandu, nyní dočasně pobývá v Česku
