PRAHA Démonický pohled, exotický původ, strhující charisma, živočišně nervní přístup k hudbě i absolutní ponor do díla - tím vším fascinuje publikum ruský dirigent Valerij Gergijev (54). V hudebních kruzích jej přezdívají car nebo Ivan Hrozný. Jedna z největších dirigentských hvězd současnosti, jež stojí v čele petrohradského Mariinského divadla, vystoupí ve středu a ve čtvrtek na 17. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim.
Gergijevovo první pražské vystoupení na tomto festivalu v září 2002 způsobilo doslova senzaci. S orchestrem Mariinského divadla tehdy přednesl Čajkovského Šestou „Patetickou“ symfonii a spolu s houslistou Vadimem Repinem Čajkovského Houslový koncert. Blízký přítel šéfdirigenta České filharmonie Zdeňka Mácala byl předtím i několikrát v Československu. Gergijev proslavil během uplynulých deseti let operní soubor a orchestr Mariinského divadla po celém světě. Natáčí vysoce ceněné desky včetně kompletů ruských skladatelů a v roce 1998 byl prvním ruským orchestrem, který po čtyřiceti letech vystoupil v Číně.
V petrohradském divadle, za sovětské éry nesoucím Kirovovo jméno, působí Gergijev od roku 1977. Debutoval s Prokofjevovou operou Válka a mír. V letech 1981-1985 byl též hlavním hostujícím dirigentem Arménského státního orchestru. V roce 1988 byl zvolen šéfdirigentem a šéfem opery Mariinského divadla a o osm let později mu vláda svěřila vedení celého divadla. Gergijev, považovaný za workoholika, řídí kolos sestávající přibližně z tisícovky lidí, jezdí po světě, natáčí, získává mecenáše a řídí několik festivalů. Od roku 1995 je hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie, o dva roky později se stal na pět let hlavním hostujícím dirigentem Metropolitní opery v New Yorku a od letošního ledna převzal po siru Colinu Davisovi šéfdirigentskou taktovku u Londýnského symfonického orchestru.
