Ve všech čtyřech velkých školách ve městě by je od září chtěla mít například Kopřivnice. „Oslovili jsme ředitele a předjednali s nimi, že pokud bude zájem, otevřou se přípravné třídy i na ZŠ Alšově, ZŠ Emila Zátopka a ZŠ 17. listopadu,“ upřesnil místostarosta David Monsport s tím, že město zaplatí přípravu tříd i nákup vybavení.
Teď je v Kopřivnici taková třída jedna, a to v ZŠ dr. Milady Horákové.
Přibudou i v Ostravě. „O novou přípravnou třídu mají zažádáno například na Ostravě-Jihu na ZŠ Chrjukinova 12. Zvažuje ji i městský obvod Poruba,“ uvedla náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová s tím, že aktuálně v krajské metropoli funguje jedenáct přípravek.
Dvě nově otevře i Havířov: v ZŠ Kapitána Jasioka a v ZŠ Gen. Svobody. „Teď máme jednu takovou třídu v ZŠ Žákovská,“ řekla mluvčí města Rosalie Seidl Pokorná.
Do přípravek chodí všichni předškoláci, jejichž rodiče mají zájem a doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Rodiče dětí s odkladem například nechtějí, aby ve školce dělaly totéž, co tam už zažily.
Přípravné třídy má v regionu už 34 škol
V přípravce mají v deseti- až patnáctičlenném kolektivu prostor si nacvičit vše, co potřebují. „V první třídě je pak obrovský rozdíl mezi dětmi z mateřských škol a dětmi z přípravek. Děti ze školek je pak často musí dohánět,“ konstatovala ředitelka ostravské ZŠ Františka Formana Ludmila Večerková.
„Děláme vše, co děti potřebují, aby byly v první třídě úspěšné. Motivuje je to,“ doplnil k fungování přípravky Milan Chalupa, ředitel ZŠ Jana Šoupala v Ostravě.
Přípravných tříd v kraji dlouhodobě přibývá. A už nejde o třídy pro sociálně znevýhodněné děti jako v minulosti, chodí tam pestrý mix zájemců. „V roce 2022 vykázalo přípravné třídy 34 škol, o šest více než v roce 2021,“ popsala poslední meziroční nárůst mluvčí kraje Nikola Birklenová. Příčin je více.
Jednak je poměrně dost dětí s odkladem. „V letech 2012 až 2016 tvořily přibližně deset procent zapisovaných dětí. V roce 2016 se podíl skokově zvýšil na patnáct procent a v roce 2021 dosáhl zatím nejvyšší hodnoty téměř 17,7 procenta,“ řekla Birklenová s tím, že před rokem 2012 se podíl držel mezi dvanácti a třináct procenty.
Nárůst letos řeší například Bohumín. Oproti loňským dvanácti procentům mají letos osmnáct procent dětí s odkladem. „Až dvě třetiny žádostí o odklad jsou neopodstatněné a dalo by se jim předejít,“ uvedl ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Karviná Pavel Kantor. Bohumín má dvě přípravné třídy.
Jiné je v posledních letech ale i vzdělávání ve školkách. Místo věkově rozdělených tříd, kdy byli předškoláci samostatně, mají školky třídy smíšené a vzdělávací program zaměřený na vzájemnou pomoc.
Propad logopedických dovedností
Odlišná je také současná generace rodin. „Dlouhodobě se stupňuje propad logopedických dovedností. Rodiče s dětmi méně mluví,“ uvedla ředitelka porubské ZŠ Pokorného Jaroslava Naďová.
Ve škole by od září novou přípravnou třídu měli otevřít, neboť stávající dvě porubské jsou plné. „Ještě nemáme potřebný počet dětí, někteří čekají na poradnu,“ avizovala Naďová.
Ministerstvo školství dopad vzdělávání v přípravkách na děti právě analyzuje. Z výsledků vzejdou návrhy na další fungování tříd. Podle ředitelky jeho tiskového odboru Lubomíry Černé je teď v kraji 36 těchto tříd a navštěvuje je 471 dětí.
