BRNO/PROSTĚJOV Soudce Antonín Werner dvakrát přišel o peníze kvůli průtahům v případech, které měl na starosti. Napotřetí ho kolegové z kárného senátu poslali do civilu. Do lavic v čele prostějovských soudních síní už dvaašedesátiletý soudce neusedne.
Podle nadřízených zavinil průtahy v asi čtyřiceti trestních případech. „V 29 spisech déle než půl roku vůbec nepokročil a v době, kdy se měl případy zabývat, byly některé činy promlčeny,“ zdůvodnil rozhodnutí předseda kárného senátu Jiří Pácal. Podobně tvrdý trest stihl za uplynulé roky pouze několik soudců v republice.
Werner se hájil mimo jiné tím, že ke spisům, které měl na starosti, neměl přístup. Prý je zpracovávali soudní úředníci. Podle předsedy senátu však argument nemůže obstát, soudce si prý měl nechat spisy přinést. „Není možné, aby na starší věci zcela rezignoval a těchto věcí si nevšímal,“ uvedl Pácal. Nadřízení Wernera kritizovali také za svéráznou docházku na pracoviště.
O Wernerově případu rozhodoval Nejvyšší soud v odvolacím řízení, takže proti němu potrestaný soudce nemá možnost dalšího odvolání, připadá v úvahu pouze ústavní stížnost pro porušení jeho zaručených práv.
Werner přitom včera stál před kárným senátem potřetí, potrestán byl už v letech 2004 a 2005. Poslední kárnou žalobu na něj podal předseda brněnského krajského soudu - původně mluvil o chybách v osmdesáti spisech, olomoučtí soudci ale sumu snížili na polovinu a navrhli mu čtvrtinové snížení platu na pět měsíců. Werner i protistrana se odvolali, proto o věci rozhodoval Nejvyšší soud.
Tak tvrdé rozhodnutí Werner neočekával a své obvinění nadále označuje za nedůvodné. . „Já jsem počítal po výslechu svědků se zprošťujícím rozsudkem,“ řekl. Právě proto zvažují ústavní stížnost.
Za kárnou žalobou byly podle Wernera jeho konflikty s vedením krajského i okresního soudu. „Osobně tvrdím, že to je podstata tohoto řízení,“ řekl.
Werner patřil ke kritikům poměrů u Okresního soudu v Prostějově. Upozorňoval na to, že vedení špatně práci dělilo a organizovalo. Proto se případy kupily.
Tuto situaci už nepřímo potvrdili také kární soudci, tentokrát z olomouckého vrchního soudu. Ti už v únoru rozhodli, že by problémy na soudu měl pocítit na vlastním příjmu jeho předseda Vladimír Váňa. Za celkem 45 průtahů v exekučních spisech mu udělili desetiprocentní snížením platu na tři měsíce. Váňa tvrdil, že se agendě exekucí nemohl dostatečně věnovat kvůli dalším povinnostem. „Hluboce se stydím. To, co se ale stalo, nezpůsobila má lenost. Spisy jsem prostě nestíhal vyřizovat. Dlouhou dobu jsem byl na exekuce sám kvůli neutěšené personální situaci na soudu,“ uvedl Váňa. Soudce Ivo Kouřil, který o trestu pro Váňu spolurozhodoval, to nepřímo potvrdil: „Předseda soudu je v Prostějově nejvýkonnějším soudcem. Kromě toho má z titulu své funkce řadu dalších úkolů.“ Podle nich byly navíc Váňovy případy často staršího data, což s sebou neslo více práce s nimi.
Werner a Váňa však nejsou jedinými soudci z Prostějova, jejichž případy už řešily kárné senáty zaměřené na trestání chybujících pracovníků justice.
Už v květnu před třemi lety totiž kvůli závažným průtahům v řízení přišel o místo další prostějovský soudce Pavel Marčík, který měl na starosti dopravní nehody a mravnostní kriminalitu. V říjnu téhož roku mu ale Nejvyšší soud v Brně funkci vrátil a potrestal jej snížením platu o čtvrtinu na jeden rok.
Marčíkovy chyby byly opět podobné jako u dalších kolegů. Podle kárné obžaloby způsobil závažné průtahy v šestnácti trestních věcech z let 1996 až 1999 a v nečinnosti pokračoval i v letech 2003 a 2004. Marčík také své pochybení přiznal, připustil, že má špatný systém práce a odůvodňoval to také nahromaděním osobních i zdravotních problémů. Později právě ze zdravotních důvodů rezignoval.
Představitelé Krajského soudu v Brně, který je prostějovskému nadřízený, zajistili posílení soudu o další soudce. Ze zákona ale nyní mají kromě kárných žalob malé pravomoci, jak do chodu soudu zasáhnout. Poslanci stále nedořešili způsob, jak odvolávat předsedy soudů, kteří si neporadí se svěřenými úkoly.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
