Půl roku probíhaly přípravy na izraelskou ofenzivu proti vybraným cílům v pásmu Gazy. Zahájení operace se podařilo utajit natolik úspěšně, že předáky palestinského hnutí Hamás útok zaskočil.
TEL AVIV Dlouhodobá příprava, pečlivé shromažďování informací, tajná jednání, taktické klamání a zavádění veřejnosti. To všechno stojí v pozadí operace Lité olovo (anglicky Cast Lead) izraelských sil proti cílům palestinského hnutí Hamás v pásmu Gazy. Dezinformační úsilí podle izraelských činitelů splnilo účel – Hamás zaskočilo. Vyplývá to z rekonstrukce příprav, kterou otiskl izraelský deník Haarec.
Ministr obrany Ehud Barak prý dal ozbrojeným silám pokyn připravit se na operaci před více než šesti měsíci, přestože Izrael v té době vyjednával s Hamásem o příměří. Podle těchto zdrojů Barak uváděl, že i když klid zbraní může Hamásu pomoci připravit se na ukázku síly vůči Izraeli, armáda židovského státu také potřebuje čas na přípravu. Barak proto vydal příkazy k zevrubnému shromáždění informací, jež měly zmapovat bezpečnostní infrastrukturu Hamásu stejně jako dalších militantních organizací působících v pásmu Gazy. Toto úsilí přineslo údaje o trvalých základnách, zbrojních skladech, výcvikových táborech, domech vysokých činitelů a souřadnicích dalších zařízení.
Plán akce uskutečněný v operaci Lité olovo zůstával jen náčrtem do doby zhruba před měsícem. Tehdy napětí prudce stouplo, když izraelská armáda během příměří vnikla na území Gazy, aby obsadila tunel, s jehož pomocí prý Palestinci chtěli zaútočit na izraelské jednotky.
Co když příměří vydrží?
Devatenáctého listopadu, poté, co na izraelské území dopadly desítky raket Kásam a dělostřeleckých granátů, byl plán předložen k finálnímu schválení. Ve čtvrtek 18. prosince se izraelský ministr obrany Barak a premiér Ehud Olmert setkali ve štábu vrchního velení armády, aby operaci odsouhlasili. Rozhodli se s ní nicméně ještě počkat a zjistit, jestli Hamás nebude pokračovat v klidu zbraní i po vypršení příměří. Nepředložili proto ještě plán ke schválení ministrům izraelské vlády, o nejnovějším vývoji však informovali ministryni zahraničí Cipi Livniovou.
Následující víkend se několik ministrů do premiéra i Baraka ostře pustilo za to, že nijak nereagují na ostřelování raketami Kásam. Kabinet byl konečně svolán na středu 24. prosince, ale úřad premiéra poskytl novinářům zavádějící informaci, když v prohlášení uvedl, že diskuse se bude týkat globálního džihádu – islámské svaté války. Samotní ministři se až ve středu ráno dozvěděli, že diskuse se bude ve skutečnosti týkat operace v Gaze.
V souhrnu pro tisk pak premiérův úřad věnoval jedinou řádku situaci v Gaze a naopak celou stránku postavení 35 islámských organizací mimo zákon. Namísto toho ale kabinet pět hodin diskutoval o operaci a ministři byli seznámeni s různými návrhy a plány. „Všichni naprosto chápali, do jakého období míříme a k jakému druhu vývoje to může vést. Nikdo nemohl říct, že neví, o čem hlasuje,“ řekl deníku Haarec jeden z účastníků jednání. Předčasná evakuace Na závěr jednání všichni členové kabinetu úder jednomyslně odsouhlasili. A zatímco Barak dolaďoval poslední detaily s důstojníky odpovědnými za operaci, odletěla Livniová do Káhiry, aby informovala egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Zároveň Izrael pokračoval v šíření dezinformací, když oznámil, že otevře hraniční přechody do Gazy a že o tom, zda proti Hamásu zakročí, rozhodne premiér Olmert až v neděli. „Hamás evakuoval všechny své zaměstnance po středečním zasedání kabinetu, ale poslal je zpátky, když se rozneslo, že se rozhodnutí odkládá na neděli,“ řekl nejmenovaný činitel izraelského ministerstva obrany.
Konečné rozhodnutí padlo v pátek ráno, kdy se Barak sešel s náčelníkem generálního štábu izraelské armády Gabim Aškenazim a vedením tajných služeb. Zhruba o 24 hodin později již na Gazu dopadly první izraelské střely.
***
„Nikdo nemohl říct, že neví, o čem hlasuje,“ řekl jeden z účastníků schůze izraelské vlády
