Svátek fotbalu! Vrchol jarní části ligy! Nejútočnější mužstvo proti nejlepší obraně ligy! Nejapné mýty vzaly v sobotu odpoledne za své a stačilo na to pouhé půl druhé hodiny v podání dvou prvních týmů tabulky.
Chápu, že jsme chtěli Plzeň překvapit, a tak jsme zvolili naši známou hru bez zálohy. Ano, soupeře to jistě zmate, když na soupisce mužstva najde záložníky, ale na hřišti po nich není ani vidu. Této taktice se říká proslulý letenský manévr. Záložníci v tomto pojetí hry slouží coby statické překážky, přičemž potenciální rádius plejera může být v zásadě trojí: překážet soupeři, překážet spoluhráčům, překážet sám sobě. Všechny tři možnosti jsme dostatečně využili, snad jen v realizaci prvé byly jisté nedostatky.
Abychom do plzeňských řad vnesli ještě větší zmatení, rozhodli jsme se zvolit takovou hru, jakou od nás bude soupeř asi očekávat. Tento svérázný trik vychází z následující strategické úvahy: oni si určitě myslí, že budeme všechno nakopávat na Lea, tak to tak uděláme. Má to jeden zádrhel. Popsaná taktika slaví úspěch pouze tehdy, je-li nepřítel dostatečně intelektuálně zdatný a uvažuje následovně: oni si myslí, že my si myslíme, že budou všechno nakopávat na Kweukeho, my je ale převezeme.
Není jasné, zda tato myšlenková operace byla nad síly plzeňského trenéra, či snad ve své ďábelskosti došel Pavel Vrba až k „oni si myslí, že my si myslíme, tak si to myslet budeme, protože oni si myslí, že si to myslet nebudeme“. Nicméně jedno je jisté. Příště by naši stratégové mohli vymyslet něco jiného.
Autor (35) je sparťanem již od svého prenatálního věku. Proč? Protože Sparta!
