Teplota vzduchu zpravidla na několik hodin klesá pod nulu, přičemž dva metry nad zemí zůstává nad nulou. Přízemní mrazíky vznikají zejména při nočním vyjasnění, zvláště pak na začátku a konci vegetačního období, ale občas se vyskytují i uprostřed léta. Pokles přízemní teploty a následný mrazík závisí na několika faktorech.
Mrazíkům se daří na trávě Travní porost nebo třeba obilí v noci při jasné obloze vyzařují teplo a tím se ochlazují. Toto ochlazování je kompenzováno tepelnými toky z atmosféry a z půdy. Pokles přízemní teploty je tím výraznější, čím jsou tyto tepelné toky slabší.
Tepelný tok z atmosféry závisí na síle proudění vzduchu. Například při silném větru přízemní mrazík prakticky nehrozí, vítr vznikající přízemní vrstvu studeného vzduchu rozfouká. Při slabém větru nebo úplném bezvětří naopak panují dobré podmínky pro výrazný pokles přízemní teploty.
Tepelný tok z půdy závisí na teplotě půdy a na tom, jak dobře je půda izolovaná od přízemní vrstvy vzduchu. Proto je například větší pravděpodobnost přízemních mrazíků po oteplení po předchozích déletrvajících mrazech, kdy je půda studená. A dobré podmínky pro výrazný a rychlý pokles teploty jsou tam, kde roste kvalitní hustá tráva, která dobře izoluje chladnoucí přízemní vrstvu vzduchu od teplejšího povrchu půdy. I na nevelkém travnatém pozemku lze naměřit nižší přízemní teplotu než na místě s řidším porostem. Proto také například v létě ráno, i když je hustá tráva vedle silnice pokryta jíním signalizujícím přízemní mráz, nehrozí bezprostřední nebezpečí namrzání silnice.
Pokles přízemní teploty samozřejmě závisí i na intenzitě vyzařování. Je omezována nejen oblačností nebo mlhou, ale i pouhým okem neviditelnou vodní párou. Nejlepší podmínky pro vznik přízemních mrazíků tedy panují při vyjasnění a uklidnění větru po vpádu chladného a suchého vzduchu.
Z uvedeného vyplývá, že právě jaro je ideálním obdobím pro vznik výrazných přízemních mrazíků. Půda ještě není moc prohřátá, je pokrytá kvalitním hustou jarní vegetací a ve vzduchu nebývá příliš mnoho vodní páry. Měření ukazují, že za takových podmínek bývá rozdíl mezi minimální teplotou vzduchu ve výšce dva metry a přízemní minimální teplotou v pěti centimetrech někdy i větší než 12 °C. Takže i když teplota ve dvou metrech v meteorologické budce (ale třeba i na okně) neklesne pod 10 °C, může se na zahrádce vyskytnout i několikastupňový přízemní mráz.
Jarní přízemní mrazíky přicházejí nenápadně, na nízkých plodinách však mohou napáchat značné škody.
