S týmž úkolem ostatně nastoupil zhruba před rokem do Tesly.
Martin Stachník pochází z Ostravy, takže po maturitě směřovaly jeho kroky celkem logicky na Vysokou školu báňskou. Ke studiu si vybral Ekonomickou fakultu, obor finance. Co chce přesně dělat po škole, ještě nevěděl. Tak zvolil českou pobočku mezinárodní auditorské společnosti Arthur Andersen v Praze, protože měl pocit, že je dobré začít svou kariéru u firmy velkého jména - u těch nejlepších (tehdy, v roce 1999, tu pověst Arthur Andersen ještě měl). „Začal jsem na pozici auditora. Ta volba se mi vyplatila, během krátkého času jsem získal představu o fungování řady různých podniků, k nimž patřily přední společnosti na českém trhu, o jejich finančním řízení i o všech procesech. Čerpal jsem tam zkušenosti, znalosti i dovednosti, hodně jsem se naučil,“ vzpomíná Stachník.
Těžký život sklářů Firmu Arthur Andersen, v té době světovou pětku mezi auditorskými společnostmi, globálně položilo to, že to byla právě tato firma, kdo auditorsky „posvětil“ účetní podvody firmy Enron, když ve Spojených státech schválil jako správné a pravdivé finanční záznamy, zaúčtované v rozporu se zákonem. Neulpělo tím Kainovo znamení i na zaměstnancích Arthura Andersena v dalších státech, potažmo přímo na Stachníkovi? „V tu dobu, kdy Arthur Andersen kvůli Enronu celosvětově skončil, jsem z něj už odcházel. Ale nijak mi neuškodil, na trhu se vědělo, že v této firmě pracují kvalitní lidé. V kauze Enron šlo o osobní selhání několika jedinců, s ostatními neměla nic společného,“ říká manažer.
Po odchodu z Arthur Andersen nastoupil v roce 2003 do firmy Burson Properties - Jihlavské sklárny Bohemia. Firma Burson Properties koupila tradiční českou sklárnu v konkurzu a na novém managementu bylo společnost restrukturalizovat a dostat ze dna, na němž se potácela po nezdařené privatizaci od poloviny 90. let. Stachník se mohl na tomto procesu podílet jako finanční ředitel. „Ve sklárnách jsem strávil tři roky. Burson Properties je koupila v době, která nebyla vůbec příznivá: koruna posilovala vůči dolaru, na celosvětovém trhu se sklem vládla recese, a navíc enormně rostly náklady - ceny surovin potřebných na výrobu skla skákaly třeba na dvojnásobek během jednoho roku. My se snažili ukončit každý rok v černých číslech za cenu drastických restrukturalizačních opatření a snižování nákladů, ale i když jsme tak zlepšili hospodářský výsledek třeba o patnáct až dvacet procent, výše zmíněné faktory smazaly toto úsilí téměř na nulu. To bylo velmi nepříjemné a únavné. Na druhou stranu mohu říci, že v oblasti finančního řízení se mi podařilo splnit to, co se ode mě očekávalo.“
Když v roce 2005 Stachník ze skláren odcházel, vypadalo to, že se firma odrazila - ten rok končila v černých číslech (loni nicméně jihlavské sklárny zastavily v Česku provoz poslední sklářské pece, propustily většinu zaměstnanců a jejich výroba se i se značkou přesunula na Slovensko).
Šéfem Vulkanu Další nabídku dala manažerovi firma Vulkan (tradiční český výrobce kondomů, ale zejména rukavic), kam nastoupil jako generální ředitel s tím, že má firmu připravit na prodej a prodat. Znamenalo to podle jeho slov vyhodnotit jednotlivé výrobní činnosti, odbourat produkci, která už nedávala na českém trhu smysl, najít pro ni případně jiné působiště a stanovit, co zůstane zachováno u nás. „Úkol jsem splnil, firmu zrestrukturalizoval, našel kupce, prodal,“ popisuje Stachník lakonicky své působení, během něhož přesunul výrobu domácích rukavic na Srí Lanku, protože jejich produkce v Česku už nemohla levné asijské konkurenci čelit, oddělil divizi kondomů, kterou převzala německá firma CPR, a v českém závodě se soustředil jen na výrobu rukavic pro průmysl a na speciální výrobu na zakázku.
Znamenalo to také velké zeštíhlení českého podniku - musel propustit víc než polovičku lidí, navíc většinou žen. „Ve Vulkanu to nebylo propouštění jen pro propouštění, protože část zaměstnanců mohla hned přejít do dceřiných společností a také ti ostatní našli hned uplatnění. Vulkan sídlí v Hrádku, kde je enormní poptávka po pracovní síle, čemuž odpovídá i výše platů,“ upozorňuje Stachník. „Propouštění je samozřejmě vážná a citlivá věc, ale přikročíte k takovému kroku snáz, když víte, že ti lidé najdou práci.“
V roce 2006 pak Stachník dokončil studium MBA na University of New York in Prague v oboru general management.
Za nezbytné vlastnosti pro manažera zabývajícího se oživováním firem považuje současný šéf Tesly analytické myšlení, schopnost vytvořit nosný plán, kam firmu směřovat, kreativitu a flexibilitu, protože většinou musí svou ideu přizpůsobovat novým podnětům.
Vrátit Tesle lesk V tradičním českém elektrotechnickém závodu Tesla, jehož 97 procent koupila loni česko-irská investiční skupina Kilcullen Kapital Partners, působil Stachník od loňského září jako výkonný ředitel, letos v lednu se stal generálním ředitelem. Minulý týden představil v Praze na tiskové konferenci novou podobu tradičního loga a image značky, jež by měly podle něj pomoci vrátit Teslu po bok dalších vzkříšených českých značek typu Škody, Kofoly nebo i Tatry. Reorganizace společnosti je teprve na začátku, mezi šesti výrobními divizemi by podle Stachníka měla určitě posílit divize rozhlasové a televizní vysílací techniky. „V souvislosti s potenciálem digitálního vysílání má smysl ji rozvíjet,“ říká Stachník. Od února také přijal do Tesly 53 nových lidí. „Chci, aby vznikla mixáž stávajících zaměstnanců s novými lidmi zvenku. Nepřijímáme jenom mladé, hledali jsme i hodně odborníků se zkušenostmi a s kontakty, ale mladé lidi chceme taky, protože mohou vnést do firmy drajv, a zvednout tak výkon i těch starších, kteří cítí konkurenci,“ popisuje.
Na otázku, jestli po provedených změnách zamíří zase jinam, Stachník jednoznačně neodpovídá. „Nechci nic předjímat, mým úkolem je nastavit společnost pro růst a pak se uvidí. Zatím mi mé místo připadá velmi zajímavé, a to i z lidského hlediska, protože mám kolem sebe lidi, kteří na to mají. Může to být i tak, že s touto firmou půjdu dál.“
***
MARTIN STACHNÍK Rodina: Svobodný, bezdětný Auto: Služební passat Oblíbená hudba: „Kdysi jsem hrál sám na housle, poslouchám leccos - od popu přes trance až po folk.“ Volný čas: „Sport. Aktuálně věnuji nejvíc času potápění a golfu, jezdím také na in-line bruslích.“ Dovolená: „V létě hory, v zimě moře.“
O autorovi| Jaroslav Krupka redaktor LN
