V čem tkví politická atraktivnost nepolitické vlády? Nikdo za ni není odpovědný
Prezident Klaus má sice pravdu, že každá vláda je vážná věc, ale právě proto by bylo dobře, aby vláda, která se nyní peče, nebyla ničím víc než „letní překlenovací vládou“, jak o ní mluvil Mirek Topolánek (vůči čemuž se Klaus vymezil). Nekouká z ní nic dobrého.
Česká veřejnost má vytrvalou slabost pro tzv. nadstranické odborníky. Je to pojem, který od počátku 90. let vytrvale nabízeli veřejnosti ti, kteří neměli reálnou šanci na moc, zejména komunisté. I Topolánek vděčí za svůj úspěch v roli dočasného prezidenta EU tomu, že vlastně naplňuje tento model – evropská politika je diplomacie, nikoli stranická, ideologická politika. Ale model nepolitické, úřednické vlády má velké slabiny, které jsou na tom, co jsme zatím o chystané úřednické vládě zaslechli, jasně viditelné.
Nepravda o nezávislosti Ve slovech o úřednické vládě slyšíme příslib, že ministry budou lidé nezávislí na politikaření, pózování před voliči i soukromých zájmech straníků. Ale ať už je to žádoucí nebo ne, soudě podle jmen, o nichž se spekuluje, to ani není pravda. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, který byl označen za přijatelného premiéra, je sice kariérní diplomat, ale zároveň je členem ČSSD (což bezpochyby přispělo k úspěšnosti jeho kariéry diplomata).
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina prý byl dokonce nejdříve členem ODS a pak i ČSSD, což už je i na nestranického odborníka dost.
Jiří Paroubek v tom nevidí problém – prý by straníci, kteří jdou do vlády, ukončili členství. Víra v magickou moc tohoto aktu je u nás zakořeněná jen o málo pevněji než víra v nadstranické odborníky.
Ale jestliže někdo naváže s nějakým společenstvím takové vazby, že mají skutečný vliv na jeho chování, sotva ty vazby zaniknou prostým úředním aktem, lhostejno, zda to bude ukončení členství nebo jeho pozastavení, k němuž se uchýlil Vlastimil Tlustý, anebo třeba členství v likvidaci či cokoli jiného, co si kdo vymyslí.
Ale budiž, předstírejme na chvíli, že nepolitičtí ministři odloží své politické vazby u detektoru kovů ve vrátnici. Musíme to totiž předpokládat, protože vybrat na funkce ministra lidi, kteří dosud s vyššími patry státní správy, a tedy s politikou neměli nic společného, by byla sebevražda. Ti lidé by byli od počátku loutkou politiků i úředníků.
Takže jsme si oddechli, že máme ministry vyvázané z politických vazeb. A co jejich ostatní vazby? Ty vazby, kvůli nimž schvalujeme či požadujeme zákony o střetu zájmů, lobbingu, majetkovém přiznání a podobně? Tyto vazby nám teď zřejmě budou úplně lhostejné. Jak jinak by mohlo padnout jméno manažera VW Martina Jahna? Tady máme rozdíl mezi politickou a nepolitickou vládou jako na dlani. Topolánkova vláda si sezvala experty a manažery, mezi nimi řečeného Jahna, do NERVu. Ale o jejich návrzích rozhodla sama, politicky, a šrotovné neprošlo. ČSSD ovšem šrotovné chce. Takže by si jeho implementaci Škodovka pohlídala přímo z vládní úrovně – ale nepoliticky!
Na tu nezávislost ovšem nevěří ani strany samotné – jinak by se těžko žárlivě dožadovaly práva nominovat nadstranické odborníky na konkrétní posty. Dokonce Demokratická strana zelených, skládající se z jedné poslankyně Zubové a jedné mediální agentury, hodlá „mít vliv na ministerstvo školství“ – buď ministra, nebo náměstky. Jak vidno, bude to stranická vláda, jen bizarnější než obvykle a bez stranických funkcionářů. Ti budou vládu ovládat, a zároveň se podle potřeby od ní distancovat a okopávat ji. Kdo tedy za ni ponese odpovědnost? Nikdo – v tom je právě největší politický půvab nepolitické vlády. „Já myslím, že za vládu bude odpovědná vláda,“ vysvětlil Jiří Paroubek a tvářil se při tom tak suverénně, že by člověk na chvíli uvěřil, že to dává smysl. A dodal, že úřednické vlády byly i za první republiky.
My dodejme, že možná i proto si prvorepubliková parlamentní demokracie získala tak chabou loajalitu občanů, že po roce 1945 snadno dopustili její okleštění a brzy i zánik.
***
Bude to stranická vláda, ale bez stranických funkcionářů. Ti budou vládu ovládat, a zároveň se podle potřeby od ní distancovat a okopávat ji.
O autorovi| Martin Weiss, komentátor LN e-mail: martin.weiss@lidovky.cz
